„Mnoho našich bratří a sester trpí kvůli násilným konfliktům vyvolaným absurdní představou, že problémy a neshody lze řešit válkou. Někteří se dokonce snaží zapojit Boží jméno do svých smrtonosných rozhodnutí, Bůh však nemůže být zverbován temnotou. On naopak vždy znovu přichází, aby lidstvu daroval světlo, naději a pokoj,“ kázal papež 13. března ve farnosti Srdce Ježíšova v Ponte Mammolo na okraji Říma.

Komentoval také zvláště dramatickou situaci v Libanonu, kde milion lidí už musel opustit své domovy. Obětí izraelského bombardování v Qlayaa v jižním Libanonu se minulý týden stal i oblíbený maronitský kněz Pierre El-Rahi (†50), když spěchal na pomoc farníkovi zraněnému při předchozím útoku. „Právě v tu chvíli ale došlo k dalšímu bombardování,“ uvedl františkán P. Toufic Bou Merhi z kustodie Svaté země pro EWTN. Mnoho tamních rodin zvažuje odchod, i když nemají kam jít. Františkánský klášter ve městě Tyre nyní poskytuje přístřeší přibližně dvěma stovkám vysídlenců, všichni jsou muslimové.

Úlomky rakety dopadly také na základní školu kustodie Svaté země v Jeruzalémě. Budova byla naštěstí prázdná, ale incident vyvolal silné obavy mezi obyvateli i františkánskou komunitou. „Obyvatelé Starého města nemají žádné úkryty, kam se schovat,“ shrnul pro Vatican News řeholník P. Ibrahim Faltas, který za školu zodpovídá.

V Perském zálivu došlo mezitím k několika íránským útokům na nákladní lodě. Nový íránský duchovní vůdce Modžtabá Chámeneí ve svém prvním písemném veřejném projevu slíbil, že bude i nadále blokovat Hormuzský průliv, jenž je klíčovou světovou námořní trasou, s tím, že „pomstí krev Íránců“.

Papež Lev XIV. se ve středu 11. března po generální audienci setkal s arcibiskupem Teheránu, kardinálem Dominiquem Josephem Mathieuem, který dorazil do Říma hned po evakuaci italské diplomacie z Íránu po 28. únoru. Jeho rezidence, úřady a malá latinská katolická katedrála v Teheránu se totiž nacházejí na území italského velvyslanectví. Kardinál Mathieu, který je členem Řádu menších bratří konventuálů a rodákem z Belgie, vede arcidiecézi od roku 2021. Představuje jednu z nejmenších katolických jurisdikcí na světě – komunita čítá asi jen pár tisíc věřících, z nichž většina jsou zahraniční pracovníci. Celková katolická populace Íránu (včetně katolíků latinského, chaldejského a arménského ritu) se odhaduje na 20 tisíc lidí. Ti čelí omezením, diskriminaci a pronásledování.

Stávající válečný konflikt představuje těžkou zkoušku i pro křesťany v částečně autonomním iráckém Kurdistánu, jedné z nejstarších komunit světa žijící na území dlouhých nábožensko-etnických bojů. „Střely mohou dopadnout kamkoli, především zde v Ankawě, která je největší křesťanskou čtvrtí v Iráku a možná i na Blízkém východě, ale leží jen pár stovek metrů od americké vojenské základny. Jsme na mušce obou stran,“ uvedl Dilan Adamat, zakladatel neziskové organizace The Return pro Vatican News.

Končící patriarcha Bagdádu

Na úřad chaldejského patriarchy minulý týden po třinácti letech rezignovala hlava chaldejské katolické církve, kardinál Louis Raphaël Sako. V dopise papeži popisuje, jak uvažoval o své rezignaci už před dvěma lety, kdy dosáhl kanonického věku 75 let, ale František ho tehdy povzbudil, aby ještě vytrval. Nyní se rozhodl „věnovat tiché modlitbě, Písmu a prosté službě“. „Vedl jsem chaldejskou církev za extrémně těžkých okolností v čase velkých výzev. Nešetřil jsem námahou na její ochranu,“ sdělil.