„My, křesťané i všichni ostatní lidé dobré vůle v České republice, pociťujeme odpovědnost a solidaritu s migranty a uprchlíky, kteří k nám přicházejí v důsledku války, pronásledování, chudoby či environmentálních krizí. Spojuje nás společné lidství, důstojnost každého člověka a přesvědčení, že nikdo nemá být odmítán jen proto, odkud pochází nebo jakého je vyznání,“ uvedli ve společném prohlášení organizátoři akce Petr Pijáček ze Sdružení pro integraci a migraci a Mikuláš Vymětal, farář Českobratrské církve evangelické (ČCE), který má ve své církvi na starosti menšiny a humanitární aktivity.

„Vyzýváme veřejné autority, církve, občanské iniciativy i jednotlivce, aby se otevřeně vymezili proti xenofobii a rasismu. Nebudeme mlčícími svědky této doby. Když vidíme rostoucí počet útoků na cizince, říkáme jasně: dost!“ prohlásili pořadatelé.

Ekumenické shromáždění u sochy britského humanitárního pracovníka Nicholase Wintona na prvním nástupišti Hlavního nádraží Praha připomnělo 669 židovských dětí z Československa, které v roce 1939 zachránil Sir Winton před holocaustem. Lidé na nástupišti v mrazivé zimě a hluku přijíždějících vlaků vzpomněli také na 1,2 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, z nichž mnoho prošlo od jara 2022 Hlavním nádražím.

Prosby za všechny utlačované, za lidi na cestě, za ty, kdo ztratili domov nebo své blízké, vedli duchovní křesťanských církví se zástupci židovské a muslimské obce, buddhistické i hinduistické tradice. Farář Vymětal připomněl 13. kapitolu Listu Židům: „Bratrská láska ať trvá; s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud – tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly. Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení.“

Lidské tváře, ne čísla

Se zhruba padesáti přítomnými se pomodlil i starokatolický kněz Petr Miencil: „Bože, prosíme tě za všechny politiky, aby při svém rozhodování viděli lidské tváře, ne čísla; jména, ne statistiky; a děti, ne grafy.“ A za ženy, na něž dopadá válka zvlášť těžce, se přimlouvala sestra Dominika Petra Konečná, provinciální představená Školských sester sv. Františka, spolu s Petrou Dammsovou, zakladatelkou neziskové organizace Dignity, jež se stará o uprchlíky v ČR, a s muslimkou Marinou Azziziovou z Afghánistánu, která se modlila persky. Ze své země musela uprchnout se třemi dětmi, protože její manžel zahynul, když tam pomáhal české armádě. Sestra Konečná pronesla: „Modlíme se za bezejmenné křehké ženy, které měly velké srdce a i v Bibli dokázaly velké věci. Chceme poděkovat za Pannu Marii, za její ano, protože bez ní bychom o Vánocích neslavili narození Ježíše Krista. Děkujeme za Boží vůli pro všechny ženy, které se přidaly na stranu potřebných.“

Na závěr přítomným udělili áronské požehnání Vasyl Slivocký, generální vikář Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v ČR, P. František Sadílek, provinciál řádu františkánů, a Mikuláš Vymětal, farář ČCE. Atmosféru dokreslily ukrajinská a romská vlajka.

Akci spolupořádaly Iniciativa Hlavák a Společně proti rasismu a fašismu. Zpěvem ji doprovodil ukrajinský dětský sbor Dreamers (Snílci), který vedla Olga Byčková, sama uprchlice. Událost připomněla také diskriminaci, které zde čelili ukrajinští Romové a Romky, když marně hledali ubytování.