30. 9. 2026
|Jsou nenápadná nakladatelství a knížky, které v té záplavě titulů lehce přehlédnete nebo se k nim ani nedostanete. A tak přicházíte o nevšední čtenářský zážitek. Útlou knížku Petra Střešňáka Něco jako vánek vydal Jiří Raichl v malém východočeském nakladatelství Tofana (2026).
Autor dříve psával i do Perspektiv KT a jeho texty jsem se zájmem četl. A tak jsem moc rád, že ke mně doputovala tato jeho povídková knížka, jejíž hrdinové jsou převážně středního věku, už mají něco odžitého, mají za sebou nějaká traumata či prohry, životní kompromisy, ztracené lásky, nesplněné sny, ale v sobě mají pořád nějakou (i nepřiznanou) touhu po přesahu, po duchovním rozměru života. Někdo si to uvědomuje při smrti blízkého, jiný v určité životní situaci, třeba při horském výšlapu. Střešňákovi hrdinové jako by byli vnitřně spřízněni s hrdiny povídkového světa Jana Balabána. Ze sedmi…
Zbývá vám ještě 74 % článku!