Klášter bosých karmelitánů na Hradčanech od jara 2020 postupně začal veřejnosti nabízet duchovní, vzdělávací či tvůrčí programy nebo možnost jen tak spočinout, kontemplovat, hledat. Nadále chce být „otevřeným domem spirituality“. Drží se jednak akcí, které se osvědčily, a jednak každý rok zkouší něco nového – zpravidla od postní doby. „Zatímco v uplynulém roce jsme hledali ‚Zdroje naděje‘ a zkoušeli se jich různým způsobem dotýkat, v novém roce bychom rádi otevřeli téma ‚Čas a prostor‘,“ shrnuje převor kláštera a psychoterapeut P. Petr Glogar OCD, který spolu s P. Davidem Peroutkou OCD tvoří malou řeholní komunitu.

„Na jaro připravujeme také semináře ‚Spiritualita a architektura‘, v září chceme společně s Ekumenickou sítí realizovat ‚Společný domov‘ – environmentálně zaměřené exercicie, při nichž využijeme procházky městskou krajinou,“ jmenuje P. Glogar. Fortna dále nabídne večerní sérii workshopů – ať už osvědčené výtvarně-meditační večery, jež vede výtvarnice Markéta Krčálová, nebo hned tři nové semináře zaměřené na křesťanskou spiritualitu a literaturu, které připravuje teoložka Barbora Šmejdová.

Na programu nebudou chybět ani akce, na něž si lze „odskočit“ z domova, přesto mohou přinést do života něco z toho, za čím člověk obvykle vyráží na delší duchovní cvičení. „Patří mezi ně třeba komponované víkendy – máme za sebou už pátý ‚Vstup do adventu‘, kdy někteří lidé strávili na Fortně celý víkend, zatímco jiní se přidali jen na přednášku, workshop, koncert nebo společný rituál. A podobný formát nás čeká i o Letnicích,“ zve P. Glogar.

Své stálé místo na Fortně našly také 24hodinovky postního ticha – krátká intenzivní podoba rekolekcí, kterou oceňují hlavně ti, kdo si vícedenní duchovní cvičení nemohou dovolit, protože třeba pečují o děti nebo staré rodiče. „Na rok 2026 chystáme i jednodenní meditační setkání bez přespání nebo ‚Letní ticho ve městě‘ – dlouhý společný pobyt v tichu, k němuž je možné se přidat na libovolně dlouhou dobu, případně pobyt v tichu zkombinovat s prací,“ plánuje karmelitán. Čím dál více lidí také na Fortnu přichází na pár dní jen tak do ticha. „V této nabídce určitě chceme pokračovat,“ dodává převor.

Laboratoř spirituality i pomoc lidem v nouzi

„Když vzpomínám, je to, jako kdybych si pustil Beethovenovu symfonii – vnímám harmonii zážitků, událostí a krásných okamžiků, až neuvěřitelných věcí. Asi bych si dovolil říct: malý zázrak,“ ohlíží se P. Glogar za uplynulými pěti lety. Zmiňuje březen 2020, kdy klášter sloužil jako „covidárium“ otevřené lidem, kteří museli být izolováni od svých blízkých, nebo březen o dva roky později, kdy po ruském vpádu na Ukrajinu tým Fortny pohotově omezil všechny aktivity a dočasně přijal ukrajinské uprchlíky – klášterem jich prošlo na 150. „Najednou jsme začali dělat něco, na co jsme nebyli lidsky ani profesně připraveni – přesto jsme byli schopni souhry a kreativity. Myslím, že to svědčí o schopnosti držet prst na tepu doby a tvořivě reagovat na výzvy,“ uvažuje.

Velkou radostí jsou pro něj i zdařilé intervence v klášterním kostele sv. Benedikta. „Připadám si, že žiji v jakési laboratoři spirituality, kde dochází k novým objevům. Jsem vděčný za celou škálu momentů, kdy se nám podařilo srozumitelně lidem předat jedinečné bohatství naší víry a svátostí – a také inspirující, vlídnou tvář současné církve,“ raduje se P. Glogar. A zmiňuje např. počiny Vertikála a horizontála, Změnit úhel pohledu, Dotknout se popela, Na kafe se svatým, Jákobův žebřík nebo slavení velikonoční vigilie na klášterní terase nad městem, kdy se tu udržoval oheň a četly biblické texty celou noc až do svítání. Mezi další krásné akce patří adventní maják či adventní oheň (namísto stromku) – na ten totiž příchozí přikládali dřevo s úmyslem přinést světlo do svých vztahů a prostředí, kde žijí. Na Fortně se také za pandemie poprvé vysílal podcast U ambonu.

Zbavuje tíhy uspěchaného světa

V prosinci byla na Fortně uvedena kniha Dýchat ticho (Aulos 2025), soubor úvah, zamyšlení, rozhovorů a dalších příspěvků osobností, které se více či méně dotkly Fortny. „Fortna se pro mě a moji ženu stala zázemím, jistotou, místem, kde se cítíme svobodně – neváhám říci, že šťastně. Přemýšleli jsme, co bychom mohli pro Fortnu udělat my,“ ohlíží se za rozhodnutím vydat pro Fortnu benefiční knihu šéf nakladatelství Aulos Zdeněk Křenek (editor knihy), který bibliofilie vydává už téměř čtyřicet let. Ticho jej podle vlastních slov zajímá a znepokojuje řadu let. „Přesahuje mě a v podstatě zbavuje tíhy tohoto uspěchaného světa. Mnohdy se přitom ticho snažíme vytěsnit, často ze strachu být sami se sebou,“ poukazuje.

Na knize se podílelo 17 osobností, které se kolem Fortny pohybují – mj. herečka Lucie Trmíková, filmový kritik a dramaturg TV Noe Lukáš Jirsa, socioložka Hana Říhová (též lektorka zážitkových kurzů, která se stará o program i komunikaci s veřejností), pravoslavná teoložka a duchovní doprovázející Kateřina Kočandrle Bauer, podnikatel Pavel Hrdina (zodpovědný za akce hnutí Chlapi), architekti zdejší rekonstrukce Magdaléna a Aleš Pappovi, teologové a duchovní doprovázející Adéla a Petr Muchovi nebo karmelitka Denisa Červenková. Fotografiemi krásnou publikaci doprovodila Markéta Navrátilová.

„Zajímalo nás, jak tyto osobnosti ticho prožívají a co v jejich životě znamená. Byla to velká výzva a zprvu jsem vůbec netušil, do jakého světa tím vstupuji. Jsem moc vděčný za mnohá setkání s úžasnými lidmi. A věřím, že i čtenáři budou moci vstoupit do jejich příběhů, a tím i do svého ticha, které se pro ně stane stejně nezbytné a samozřejmé jako lidský dech,“ uzavírá Křenek. Tržby z prodeje knihy půjdou na podporu Fortny.