V Praze, kde se tragické události staly, to byly pietní akt u památníku před budovou fakulty, mše svatá za oběti střelby ve svatovítské katedrále nebo benefiční koncert Rok poté v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora.

Mons. Tomáš Halík v promluvě citoval filozofa Husserla: „Ti, které jsme milovali, vlastně neumírají. Cítíme, jak se nám dívají přes rameno, zda schvalují, nebo neschvalují naše jednání.“ A doplnil: „Ti, kteří nás předešli, žijí v naší paměti. Víra k tomu dodává něco víc: naději, že každý z nás je stále a navěky ukládán do oné všeobsáhlé paměti bytí, které říkáme Bůh.“

Výtěžek z koncertu podpořil neziskovou organizaci SOFA (Society for all – Společnost pro každého), která pečuje o duševní zdraví dětí. Zazněly zde autorské skladby Miroslava Tótha a Martiny Vídenové, kterou učila jedna z obětí střelby, bývalá ředitelka Ústavu hudební vědy FF UK Lenka Hlávková. Vídenová o své skladbě In perpetuum (Navždy) pro Český rozhlas řekla: „Snažila jsem se, aby nebyla příliš temná, aby přinesla i naději. Chtěla jsem skladbou nejen uctít památku obětí, ale důležitá je pro mě i výzva nebýt lhostejní vůči sobě navzájem.“

Poté účastníci mohli přijít na nedaleké náměstí Jana Palacha, kde se za účasti Mileny Králíčkové (rektorky Karlovy univerzity) a Evy Lehečkové (děkanky Filozofické fakulty) konal pietní akt. Za každou z obětí při tiché vzpomínce rozžehli světlo v jedné ze čtrnácti luceren. K ekumenickému setkání téhož dne večer pak u příležitosti výročí pozvala Českobratrská církev evangelická na modlitbu, četbu z Bible a písně z Taizé do evangelického kostela na Vinohradech.

Večer poté Česká televize uvedla v premiéře dokument režisérky a absolventky UK Markéty Nešlehové „Jak to, že se svět nezastavil?“ o cestě z prožitého traumatu, kterou ve filmu provází P. Marek Vácha. Film je dostupný v iVysílání ČT.

Už předtím během prosince proběhly ve čtvrtém patře fakulty, kde došlo ke střelbě, performance hudebníka Michala Rataje a výtvarníka Patrika Hábla, ale také pietní obřad s organizací Ke kořenům, který završil proměnu tohoto místa. Čtvrté patro už sice slouží k výuce, ale chodba a dvě třídy jsou proměněny v pietní „Tiché místo“.

Další psychologická pomoc

„Od ministerstva školství dostala fakulta na obnovení akademického života 20 milionů korun, jež využila především k podpoře psychického zdraví lidí. Část peněz pak šla na nutné opravy po tragédii,“ uvedla děkanka Lehečková. Kromě organizace SOFA existuje řada projektů, které se věnují právě psychickému zdraví i pomoci při studijních obtížích. Jako reakce na prosincové události vzniklo v létě 2024 Centrum resilience UK, které se zaměřuje na psychosociální podporu, zvládání zátěžových situací, první pomoc a péči o sebe. Spolek Peerko studentů psychologie UK s akreditovaným výcvikem v krizové intervenci pomáhá především spolužákům, vyučujícím a zaměstnancům univerzity. Spolek, jenž se na podzim 2024 stal součástí Centra resilience, tedy odolnosti, poskytuje prostor, kde se studenti mohou sdílet se svými pocity, týkajícími se osobního života i studia. Se studijními potížemi po prosincové události též pomáhá Centrum Paluba.

Stále funguje i Psychologická poradna FF UK, Poradna UK Pointu a Centrum péče o duši UK, které nabízejí i duchovní doprovázení. Působí zde např. teoložka a husitská farářka Ivana Noble, karmelitka Denisa Červenková, psychiatrička Dagmar Křížková, karmelitán P. Pavel Pola, rabín David Maxa či psychoterapeut Robert Elva Frouz.

V říjnu 2024 vyšel čtvrtletník Forum, magazín Univerzity Karlovy (více na www.ukforum.cz), v němž rodiny, přátelé a kolegové vzpomínají „na 14 životů, o něž jsme přišli“.