Když se řekne Liverpool, mnohým se hned vybaví slavný fotbalový klub nebo Beatles, kteří město na východě Anglie proslavili na začátku šedesátých let. Je tu jejich slavná ulice Penny Lane a Paul McCartney později (spolu)složil i Liverpoolské oratorium. Fotbal a hudba jsou sice s Liverpoolem už neodmyslitelně spjaté, ale i bez nich je to mnohovrstevnaté a navzdory těžkým desetiletím hospodářského poklesu pulzující město.

Díky zachovaným rozmanitým čtvrtím je také oblíbeným místem filmařů – jednou může být viktoriánským Londýnem, potom New Yorkem třicátých let nebo studenoválečnou Moskvou. Nedávno se městem proháněl v netopýřím převleku Robert Pattinson v globálním filmovém trháku Batman.

Chrám z nutnosti

Liverpool je laboratoří historie moderních měst. Jeho dnešní podoba vznikala v doslova šíleném tempu. Až do 19. století byl relativně nevýznamným městem, žilo zde jen kolem třiceti tisíc lidí – taková Příbram. Ovšem rozmach obchodu (včetně toho s otroky), později průmyslu a námořní dopravy z něj udělaly díky přístupu k Irskému moři přístav světového významu. Na přelomu 19. a 20. století tu žilo už kolem 700 tisíc obyvatel.

Lidé sem proudili za prací, za obchodem či odsud vyráželi lodí do Nového světa (i domovský přístav Titanicu byl právě tady). Náporu se musela přizpůsobit infrastruktura včetně náboženského servisu. S nárůstem věřících tu vznikla nová diecéze (anglikánská i katolická). Nejpočetnějším anglikánům sloužil dnes už neexistující kostel sv. Petra, který přechodně plnil i funkci katedrály, byl ale malý a nevyhovující. V roce 1902 bylo po dlouhých debatách rozhodnuto o stavbě plnohodnotné katedrály.

Soutěž vyhrál teprve jednadvacetiletý architekt Giles Gilbert Scott. Jméno samo o sobě možná nic neřekne, ale každý zná minimálně jedno z jeho děl – typicky červené britské telefonní budky. Navíc je ale autorem mnoha katolických kostelů, kterých se v minulém století na ostrovech stavěly desítky. Scott původně počítal s konvenčnějším návrhem neogotické katedrály se dvěma věžemi, ale nakonec postavil velmi moderní a nadčasovou stavbu jen s jednou centrální věží, ale zato mimořádně vysokou. Konečné podoby se však nedožil, protože práce trvaly až do sedmdesátých let. Liverpoolská katedrála je dosud největším kostelem v Británii a i ve světě se vejde do první desítky. Katedrála Ježíše Krista vévodí panoramatu města ze všech stran a zblízka působí opravdu monumentálně. Je sice menší než třeba bazilika sv. Petra, ale přesto svou výškou působí dinosauřím dojmem. Ne každému to ovšem vyhovuje, protože je trochu děsivá – jak z Batmanova Gothamu.

Neuskutečněný rekord

Nejde ale o jedinou katedrálu ve městě. Zmáhající se katolíci se nechtěli nechat zahanbit a jen o kousek dál postavili vlastní chrám. Podle návrhu rovněž známého architekta Edwina Lutyense (památník obětem první světové války v Londýně, jezuitská kolej v Oxfordu) ze začátku 30. let měl vzniknout druhý největší chrám světa s vůbec největší kupolí. Na stavbu se skládali téměř výhradně věřící z řad dělníků. V době druhé světové války ale zdroje vyschly a ke konceptu se diecéze už nevrátila. Po Lutyensově projektu však zbyla už postavená podzemní prostorná krypta, tak veliká, že se jí dnes přezdívá „třetí katedrála ve městě“.

Katolíci se museli smířit s menší, ale zato extravagantnější katedrálou Ježíše Krista Krále, která nad kryptou vyrostla během 60. let podle not architekta a urbanisty Fredericka Gibberda (benediktinské opatství Douai, londýnská centrální mešita). Zvenku její betonové stěny připomínají raketové silo, ale uvnitř je zajímavější. Lavice postavené do kruhu kolem oltáře a světlo proudící skrze barevné vitráže vytváří příjemnou kombinaci.