Když mě můj švagr Jaroslav, který byl tenkrát v emigraci v USA, pozval do Říma na svatořečení Anežky České, byl jsem zaskočen samou radostí. Dodnes na ty listopadové dny roku 1989 s vděčností vzpomínám. Potkal jsem mnoho cenných lidí, kteří mi pomohli, a navázal nová přátelství. Jen namátkou: Navzdory domluvě jsem se se švagrem Jarošem po příjezdu nesetkal. Nevěděl jsem, co dělat, napsal jsem si proto na lístek italsky prosbu, jak se zde dá telefonovat, a obcházel lidi. Až jsem potkal jednoho člověka, který odpověděl, že by mi rád pomohl, ale mluví jen česky. Byl to totiž František Reichel,…