Původně pracovala v administrativě. Potom byla nějakou dobu se synem doma. Jenomže jí zemřela maminka a později i sestra, která se starala o tatínka. Tatínek na tom byl hodně špatně, a aby nezůstal sám, tak se i se synem přestěhovala za ním, do Bavorova. Tam pracovala v knihovně, potom nějakou dobu prodávala myslivecké potřeby a k tomu pečovala o tatínka, který s její pomocí dožil doma. „Nemám velké ambice a nikdy jsem je neměla. Já jsem se narodila pro službu. A když tu službu dobře odvedu, tak mě to posiluje a dělá mi to dobře,“ říká paní Růžena s tím, že právě zkušenost s péčí o tatínka…