O čem na besedách v kostelech mluvíte?

Především svědčím, že je nám Bůh blízko, o síle modlitby a neustálém obracení se k Bohu. Prožil jsem hluboké uzdravení a vnitřní osvobození. Ruská okupace Ukrajiny mi pomohla přehodnotit můj život, vztahy a priority.

Můžete být konkrétnější?

Za okupace mě Pán osvobodil od strachu. Při setkáních s ruskými vojáky na kontrolních postech, ale i při výsleších jsem si uvědomoval, jak jsem jako člověk bezmocný tváří v tvář agresi a zlu, se kterým se ke mně chovali. Navzdory FSB, ruské armádě i okupační správě a různým úlisným lidem jsem ale získal úlevu, cítil se jako malé radostné dítě a v důvěře jsem se modlil. Právě uprostřed bezmoci někdy potkáváme Boha.

Jak se dá žít křesťanská láska tváří v tvář násilí, které sami nemůžeme zastavit?

Je strašně bolavé vidět zabité nebo raněné blízké. Východisko je jedině v Ježíši, který říká: „Pojďte ke mně a naleznete pokoj.“ V tom světle pak vidíme, v jak ubohé situaci jsou ti, kteří se dali do služeb agrese a civilizace smrti. Byl jsem svědkem, jak se lidé bez víry v těchto podmínkách buď hroutí, nebo naleznou Boha. Díky osobnímu vztahu s Kristem se stávají nezávislými na vlastním mudrování. Bůh je totiž přítomen i uprostřed zákopů a lazaretů.

Jaké zprávy teď máte od svých farníků z východu?

V Melitopolu a okolí jsem bohužel musel opustit krásná společenství, která žijí intenzivním duchovním životem. Byli osvobozeni od strachu a pomáhají lidem okolo. Vyhledávají a navštěvují ty, kdo potřebují finanční pomoc, léky či pleny. Přicházejí za těmi, kdo se topí v depresích, zpívají osamělým. V Melitopolu mají naši věřící zákaz scházet se v kostele. Potkávají se tedy po bytech a domech. Každou neděli a o svátcích vyjíždějí auty do 75 km vzdálené Chersonské oblasti, kde se do kostela smí. Jsou už víc než rok bez kněze, ale stále hledají způsoby, jak se nechat naplnit Božím světlem. To jejich svědectví mě povzbuzuje.

Jaká pomoc od nás z Česka by byla pro vás nejlepší?

Základem je duchovní pomoc, modlitba nepadá na zem. Pán si tvoří cestu ke svobodě navzdory násilí. Nenechte se ovládnout pesimismem a negativními informacemi. Vím, že potkáváte různé i zlomené Ukrajince. Učte se je milovat – to znamená chápat, protože jejich utrpení je nad lidský rozum. Zlomení lidé se mohou chovat neadekvátně, ale nesuďte je, pokud jste si neprošli takovým peklem jako oni. Podejte tedy ruku těm, kteří jsou ve vašem okolí. Já sám se snažím zařizovat převoz nutných léků a věcí na východ, ale je to složité. Leccos se dá obstarat přímo na Ukrajině, a jsme tedy rádi za finanční podporu. Naše číslo účtu se dá získat třeba v redakci TV Noe a v bezprostředním kontaktu jsme také s Charitou Třebíč.