9. 1. 2024
|Závěť, zůstavitel, pozůstalost, dědic. Tyto termíny jsou dobře známy těm, kdo zamířili k právníkovi kvůli dědictví v rodině.
S touto chvílí ale bývají následně spojeny ještě další termíny jako zlost, pocit nespravedlnosti, ale i odpuštění a smír. Ať už další kroky zamíří opět k právníkovi, nebo ne.
Paragraf 1494 Občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) definuje jen závěť, už ne to, co způsobí. A křesťan ze své víry a zkušenosti zase dovede definovat ukřivděné a zatvrzelé srdce a zná cestu k jeho osvobození. Rodina je posvátný svazek, cenné společenství nejbližších. Cenný je každý den, který s nimi prožijeme, cenná je každá překážka, kterou dovedeme překročit – ať už společně, nebo zprvu jen sami.
Přinášíme k tomuto tématu dva texty. První od pastorálního teologa Aleše Opatrného, který pomáhá s otázkou: Chci mít pravdu a dědický podíl víc než dobré vztahy v rodině? Rozhovor s klinickou psycholožkou Martou Luzarovou zase prakticky pojednává, jak naložit s pocitem křivdy, abychom se už dál necítili ošizeni.