2.–8. ledna 2024
Aktuální
vydání
36
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Jak je dobré mít přítele na telefonu

Caritas

2. 1. 2024

|
Tisk
|

Jan kontaktoval Charitu v době, kdy už měl za sebou velmi dlouhý a komplikovaný příběh... Díky koledníkům, kteří shromáždili peníze od dárců na podporu speciální služby, ho zachytila Charitní záchranná síť.

Kvůli neléčenému zánětu mu lékaři museli amputovat nohu a skončil na invalidním vozíku. Během pobytu v nemocnici přišel o bydlení, a protože se mu nepodařilo najít bezbariérový byt, skončil na oddělení následné péče v nemocnici v Hustopečích. Zdejší sociální pracovnice mu doporučila ubytovnu v Uherčicích a Jan souhlasil s převozem. Snad špatnou komunikací, snad nedorozuměním si Jan až na cestě uvědomil, že ubytovna se nachází v Uherčicích u Znojma, nikoliv u Hustopečí. „Byl jsem z toho zoufalý, nechtěl jsem odjet tak daleko. Nikoho jsem tam neznal,“ řekl Jan pracovnici charitní poradny ve Znojmě, na kterou se obrátil s prosbou o pomoc.

Zatímco ve Znojmě začali ihned řešit Janův zdravotní stav a zajistili pravidelnou péči sestřiček, které převazovaly operovanou nohu, z Břeclavi vstoupila do příběhu pracovnice Charitní záchranné sítě. „Víme o možnostech ubytování na Břeclavsku, proto jsem po dohodě s kolegy ze Znojma začala pro Honzu hledat ubytování. V mezičase bylo třeba doléčit nohu, takže jsme si často volali a ujišťovali se o tom, že se všechno brzy vyřeší. Byl na tom psychicky hodně špatně,“ říká Dagmar Kokešová, která Janovi pomáhala s návratem.

Stěhoval se do ubytovny v Tvarožné Lhotě. Spolu s charitní pracovnicí si zkontroloval, že je budova bezbariérová, líbil se mu i nový pokoj, který byl uzpůsoben pro vozíčkáře. „Po všech těch telefonátech bylo fajn Honzu vidět i osobně. A fajn bylo i sledovat, jak se zabydluje. Za ty roky už na člověku poznám, když se mu něco opravdu zalíbí,“ těšilo Dagmar Kokešovou. Tady však Janův příběh nekončí. Bylo třeba mu najít nového obvodního lékaře, zajistit kompenzační pomůcky i přiznání invalidního důchodu a příspěvek na péči. První dvě záležitosti pomohla vyřídit břeclavská Charitní záchranní síť, všechny příspěvky si už Jan chtěl zkusit zajistit sám. A kdyby si s něčím nevěděl rady, číslo na Charitu má uložené v mobilu

Co je to Charitní záchranná síť?

Pomáhá lidem v akutní nouzi, pro které není žádná jiná dostupná pomoc - nemůže nebo neumí jim pomoci žádná existující sociální služba a propadávají tak systémem stávající sociální pomoci. Charitní záchranná síť je projekt Diecézní charity Brno, který pomáhá lidem v nejvyšší nouzi - na ulici, v bezvýchodných krizích, ve stavech a životních situacích, kdy jsou odmítnuti jinde. Název projektu je odvozen od hlavní funkce této charitní činnosti -tou je zachytávání a řešení případů a pomoc klientům, kteří by jinak systémem pomoci propadli, jejich situace by se stále zhoršovala a vedla by až k existenčnímu ohrožení.