Pan Salák býval lesníkem, dělal na pile, ale stromy spíš chránil, než by počítal kubatury. Přišel o služební byt, byl bezdomovcem, pak našel zázemí v azylovém domě. Nikdy neměl partnerku, nemá potomky, žije jako solitér, má velmi hluboko do kapsy. Překročil už sedmdesátku a leckomu může připadat, že za jeho životem nezůstalo nic. Opak je pravdou. Už v mládí si Pavel Salák vysnil svět dvanácti fantazijních zemí, má je vymyšlené do nejmenších podrobností; maloval pro ně koncertní síně, fontány i fúzní reaktory. Ještě jako lesák objevil na svém polesí podivnou borovici, skomírala, kyselé deště…