Od jesliček k první hvězdě

Na ten výjev se těšíme celý rok: figurky lidí a zvířat kolem jesliček se Spasitelem doplníme kulisami stáje a vzdáleného města do nádherné noční scény. Víme ale, co vlastně stavíme? Nejrůznější výstavy betlémářského umění nás budou provázet celou dobu vánoční. Scény s právě narozeným Ježíškem ozdobí kostel, ale také leckteré veřejné prostranství. I do muzeí s touto vzácnou expozicí zamíří proudy lidí. Tradice stará 800 let je stále živou součástí období Vánoc. Oblíbená je zejména u rodin s malými dětmi, obdivují ji ale lidé bez rozdílu věku či víry. V nejrůznějších skupinkách a frontách se tedy setkáme i s těmi, kteří do kostela běžně nezavítají. A zvídavé děti se často ptají. Uměli bychom odpovědět na otázku, co vlastně vidíme? Dětské otázky míří k podstatě, není proto jednoduché na veřejném prostranství vystihnout smysl malinkých figurek. V anketě níže proto přinášíme možné odpovědi, aby inspirovaly, vedly k dalším otázkám, byly pozvánkou k otevřeným dveřím do chrámu.

Marie Zimmermanová, katechetka a teoložka vyučující na Katolické teologické fakultě UK v Praze 

Betlém je obraz, který vypráví příběh starý více než dva tisíce let. Je napsaný v Bibli, knize plné příběhů, které ukazují na něco velmi důležitého pro lidi všech dob a na celém světě. Můžeme se ptát: Podívej se, co je středem tohoto obrazu? Je to rodina, lidé, kteří jsou si nejbližší. Jak se jmenují a co je spojuje? Můžeme z tohoto obrazu poznat, jak se mají rádi?

Obraz betléma svědčí o dalších věcech, které zde nevidíme, ale píše o nich Bible. Je to například víra v Boha. Co má tato rodina společného s vírou?

Maria a Josef věřili Bohu, a tak se rozhodli přijmout od Něj do své rodiny velký dárek – syna Ježíše, který se stal i jejich vlastním synem. Proč? Aby každý mohl vidět, jak je Bůh dobrý.

Někteří lidé se o tom mohli přesvědčit hned při Ježíšově narození, řekli jim to andělé. Tady mívají v rukách svitek s latinským nebo českým nápisem „Sláva na výsostech Bohu a pokoj lidem dobré vůle“. Co to znamená?

Do Betléma přišli jen lidé, kteří mají z Ježíšova narození radost. Mají radost z Boží lásky k nám. Proč asi? Třeba proto, že nikdo na světě nemusí být sám – Ježíš se narodil pro každého člověka na celé zemi a ve všech dobách.

Kdybys měl/a vyměnit tuto rodinu za svoji, koho bys do betléma dal/a? S kým jste si nejbližší? Jak slavíte narození Ježíše? Proč se obdarováváme dárky? Co by se stalo, kdybychom vytvořili betlém, kde by byli přítomni všichni lidé z celého světa, kteří chtějí žít s druhými v míru? Kolik lidí by zde mohlo být?

P. Jan Houkal, farář kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze-Vinohradech 

Už od středověku, kdy tato tradice před 800 lety vznikla, představují betlémy jedno z nejpůsobivějších a nejpůvabnějších převyprávění evangelia. V jedné scéně navíc zpravidla koncentrují všechny vánoční události dohromady: Narození Páně v chlévě, zjevení andělů, příchod pastýřů a nakonec i mudrců z Východu. Vše máme před sebou jako na dlani, vše se dá i dětem s pohledem na betlém jednoduše převyprávět. Nejlépe s tím, že jako křesťané věříme, že v malém dítěti přišel za námi na zem sám Bůh. Aby byl s námi a pomáhal nám být dobrými.

Víra, že v narozeném Ježíškovi je Bůh, je také důvodem, proč všichni ti, které v betlémě vidíme, k jesličkám přišli. Uvěřili v to, co jim řekli andělé nebo naznačila hvězda, a sami se přesvědčili, že tomu tak je, když Marii s dítětem našli. Ucítili to v srdci.

Betlémy jsou tak pozvánkou pro nás udělat něco podobného: stát se jakoby jednou z postaviček, které vidíme před sebou, ať už prostým pastýřem, či vzdělaným mudrcem přinášejícím své dary.

Betlémy jsou často situovány do kulis doby svého vzniku. Mnohdy nevidíme scenérii Svaté země před dvěma tisíci lety, ale například zasněženou krajinu s domky či kostelíčkem. Ani oblečení a vzezření pastýřů neodpovídá době událostí. Tomu lze rozumět i tak, že vánoční událost se může nějak stále opakovat, že všichni lidé všech dob jsou pozváni se k betlému opravdu nějak vydat, a to vírou.

A kde je dnes ten narozený Ježíš, kde je Betlém? V křesťanství a v kostele. Ale nejen tam. Je i v každé opravdové lásce a v dobrých skutcích. A v lidech. Protože Bůh je láska a Ježíš je jejím zčlověčením. Vydání se do Betléma tedy znamená zkusit víru, a to jak v Boha a Krista, tak i v dobro a lásku, že mají smysl.

Marcela F. Roubalová, pedagožka vyučující na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci 

Připomínáme si událost, která se stala před mnoha lety. Za velmi zvláštních okolností se v městě Betlémě narodilo jedno dítě, jemuž dali rodiče jméno Ježíš.

Jeho narození předcházelo mnoho zvláštních znamení, která odkazovala na to, že tohle dítě je výjimečné. Byla to třeba neobvyklá hvězda na nebi nebo předpověď několika lidí-proroků, že se dané dítě narodí.

Pro některé bylo toto dítě Bohem, pro jiné jen velmi neobyčejným a odvážným člověkem, který se snažil přinášet lidem do života radost a pokoj. Pro všechny šlo ale o tak výjimečnou událost, že si ji lidé chtějí připomínat každý rok. I my proto chceme dělat druhým radost, a tak může být naše účast na této události obdarovávání druhých. Darem může být úsměv nebo dobré slovo, které jim zpříjemní momentální chvíli nebo třeba i celý den.

Noemi Bravená, teoložka vyučující na Husitské teologické fakultě UK v Praze 

Vybavuju si, že text o betlému v učebnici Prvouky pro 3. třídu vyvolal u dětí otázky: Proč tam někdo nevysvětlil, že to byla tehdejší porodnice a proč tam byla ta zvířata? Křesťanské dítě není s textem spokojeno a naopak dítě nevěřící zaznamená jen pouhý popis artefaktu, který se v lednu sbalí do krabice s názvem „Vánoce“.

Betlém je pojem na pomezí profánního a křesťanského světa a je posluchači chápán různě. A co když můžeme vyprávět příběhy dva?

První příběh: Betlém je označením konkrétního místa, kde se podle křesťanů narodilo dítě se zvláštními schopnostmi, které zatím nevidíme. Všechny postavy oslavují příchod nového hrdiny. Hrdinové mají jedno společné – zachránit lidi a pomoct jim. Ježíš, až bude větší, bude jiný než ostatní, vytvoří jiný typ světa – plný radosti, lásky a spokojenosti, ve kterém se nemusí nikdo zachraňovat. Do tohoto světa můžeme už nyní vstoupit, ale jen na okraj. Tento svět se otevře každému, kdo v jeho existenci uvěří a v betlémském dítěti uvidí jeho vládce. Neznamená to, že nebudeme potkávat zlo, ale že dostaneme Jeho sílu tvořit dobro.

Druhý příběh: Betlém není jen pohledem do místnosti, kde se narodilo dítě Ježíš, ale jednotlivé postavy ukazují, co pro nás znamená, že se narodilo právě toto dítě. I když najdeme různé postavy a betlémy, jedno mají společné – postavy slaví, gratulují, nabízejí své dary a služby malému dítěti. Křesťané věří, že to dítě v jeslích je Boží Syn – a až vyroste, přemůže všechno zlo na světě a otevře království, kde vládne láska, spokojenost a pokoj. Část tohoto dokonalého světa můžeme poznat už dnes, část je pro nás stále překvapením. Každý betlém je místem, kde se můžeme přidat ke gratulantům – tiše z dálky s respektem, nebo aktivním darem či činem pro dítě v jeslích.

P. Edward Walczyk, farář u sv. Bartoloměje v Praze-Kyjích 

Když stojíme u jesliček, vidíme Ježíška, Pannu Marii, svatého Josefa a mnoho dalších. Víte, kdo vlastně první připravil betlém a začal s takovou krásnou tradici? Možná tušíte, že to byl svatý František z Assisi, který žil někdy dávno, kolem 12. století, a snažil se nám přiblížit Ježíše jako Ježíška – tedy jako miminko. Ukázal nám Pána Boha ne jako starého dědu, ale jako dítě, které přišlo zachránit svět. Všichni víme, že o Vánocích Ježíšek nosí dárky. Také rádi dostáváme dárky. Ovšem každý z vás, kdo viděl někdy betlém a jesličky, zjistil, že naopak to byl Ježíšek, kdo dostal dárky, a to od tří králů. Tak jak to vlastně je? Nosíme dárky Ježíšovi my, nebo Ježíšek nosí dárky nám?

Obojí je pravda. Představte si, že nějaká maminka nebo tatínek chce udělat radost svému dítěti a koupí ten největší dárek, který si dítě přálo. Je to radost jak pro dítě, tak pro rodiče. A Ježíšek má také radost, když ho o něco prosíme, a pak nám může pomoci. Ale někdy potřebujeme něco mnohem důležitějšího, třeba zdraví, pomoc ve škole apod. Když poprosíme Ježíška, aby nám přinesl to, co je nejpotřebnější, konáme dobro. Tohle je tajemství Vánoc. Ježíšek přišel proto, že nás chtěl naučit konat dobro. On dokonce přišel, aby zachránil tento svět. Přišel jako ten, kdo sestoupil na zemi, aby nám přiblížil své království. Přišel říct každému z nás, že jsme jeho děti a že nás má moc rád. Proto se každý z nás může stát už tady na zemi princem nebo princeznou nebeského království, Ježíšova království. Tři králové se klaněli Ježíškovi právě proto, že tušili, kdo vlastně je. A tak se o Vánocích můžeme dozvědět, že Ježíšek nás všechny zve ke konání dobra, abychom se s jeho pomocí dostali do nebe.