V noci z 9. na 10. listopadu 1938 příslušníci nacistických oddílů SA a SS, ale i řadoví občané vypálili na 1 400 modliteben i židovských obchodů a domů po celém Německu, v okupovaném českém pohraničí a Rakousku, včetně synagog v Liberci, Jablonci, Opavě či Karlových Varech. Desítky lidí byly zavražděny, další ze strachu z týrání spáchali sebevraždu a 30 tisíc Židů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Pogrom známý též jako „Křišťálová noc“ zahájil v Říši cestu k otevřenému pronásledování Židů a holokaustu. „I 85 let po Říšském pogromu je antisemitismus realitou a nadále ohrožuje životy a majetek Židů v této zemi. S tím se nesmíme smířit,“ napsal k výročí předseda Německé biskupské konference, limburský biskup Georg Bätzing. „Antisemitismus je útokem na univerzální hodnoty našeho soužití a na lidskou důstojnost. Chránit tyto hodnoty v každodenním životě znamená nezavírat oči, když jsou Židé napadáni, a nemlčet, když jsou znevažováni,“ dodal v obsáhlém prohlášení nazvaném „Nikdy více!“ na webu episkopátu dbk.de.

Německý biskup hildesheimský Heiner Wilmer, předseda biskupské komise Iustitia et Pax, přijel prožít toto výročí přímo do Jeruzaléma, kde se pomodlil v památníku holokaustu Jad Vašem. Do Svaté země přicestoval jako první zahraniční představitel katolické církve od útoku Hamásu 7. října a vypuknutí války. Zastavil se také u hrobu zachránce židovských dětí Oskara Schindlera a v klášteře v Tabze na břehu Galilejského jezera. „Dokud budou lidé ponižováni a marginalizováni pro svůj etnický původ nebo náboženství, nemůže existovat mír,“ řekl biskup Wilmer agentuře KNA.

Rakušané ve výroční den pořádali pietní akci v parlamentu i vzpomínkový pochod centrem Vídně, kterých se účastnili také tamní biskupové. „Antisemitismus nesmí znovu otrávit srdce,“ vzkázali v prohlášení, které přinesla agentura Kathpress. „Křesťané si dnes jasněji než před 85 lety uvědomují, že kořeny jejich víry leží v židovství. Pokud je židovská víra v Jednoho a Věčného hanobena a znesvěcována, ztrácíme i my křesťané tento původ, z něhož žijeme,“ zdůraznili a přiznali selhání, kterých se křesťané na Židech v historii dopouštěli. Také rakouská církev – stejně jako ta německá v připomenutém prohlášení biskupa Bätzinga – odsoudila barbarský útok Hamásu na Izrael. Varuje též před „nebezpečnou polarizací“ a nárůstem protižidovských výpadů po vypuknutí války, a to nejen na internetu, ale také formou nenávistných projevů v ulicích nebo útoků na židovské objekty, kterých za poslední měsíc přibývá i v Evropě. „V Rakousku musí být zaručen pokojný a svobodný život pro lidi jakéhokoliv náboženství a přesvědčení. Veškerý antisemitismus je založen na lži a nenávisti. Nesmíme dovolit, aby znovu otrávil srdce!“ zopakovali biskupové.

Zastavme nenávist

V několika francouzských městech odmítly minulou neděli antisemitismus desetitisícové pochody. Ten nejpočetnější – 105tisícový – se za účasti katolických představitelů konal v Paříži.

Česká biskupská konference se už na konci října připojila k vyjádření Ekumenické rady církví a jejímu „zásadnímu odsouzení antisemitismu, terorismu a projevům nenávisti“ v souvislosti s obnoveným konfliktem ve Svaté zemi.

Federace židovských obcí (FŽO) v ČR varuje, že i 85 let po Listopadových pogromech nenávist vůči Židům nevymizela, a navíc v poslední době stále narůstá. Už letos v červnu předseda FŽO Petr Papoušek uvedl, že počet antisemitských incidentů meziročně vzrostl na dvojnásobek. Od útoku Hamásu na Izrael podle něj vystoupala míra antisemitských útoků jen na internetu o 400 %.