21. 3. 2023
|Bůh většinou mlčí. Jen někdy, výjimečně, hlasitě promluví, viditelně se ukáže, prolomí nebesa, pronikne do našeho srdce. Jednou z takových událostí bylo vzkříšení Lazara. Uslyšíme o tom při čtení z Janova evangelia (11,1-45) tuto neděli.
Už je to víc než patnáct let, co v průběhu čtyřiadvaceti hodin zemřeli dva moji sourozenci, bratr a sestra, dvojčata. Mnoho lidí se tenkrát modlilo za jejich uzdravení. Ale Bůh neudělal zázrak. Neuzdravil je. Ani je po smrti nevzkřísil k životu. Přesto jsme v tom tajemném souběhu událostí vnímali něco mimořádného: na okamžik se před námi otevřela ona hlubina života, kterou si běžně neuvědomujeme. V té hlubině se setkává svět lidský se světem Božím, svět pozemský se světem nebeským, svět materiální se světem duchovním. A my jsme tenkrát cítili potřebu ten okamžik zachytit, uchovat jej jako…
Zbývá vám ještě 86 % článku!