Je to už mnoho let, co jsem za okolností mému srdci drahých získala od svého syna růženec. Dřevěný, voněl po růžích. Denně jsem se snažila pokleknout a modlit se. Byl to jeden z mála předmětů, na kterém jsem lpěla. Duchovně i fyzicky, je to moje intimní spojení s nebem. Časem sice přestal vonět, byl opotřebovaný, přesto bych ho nevyměnila za žádný jiný. V posledních několika měsících jsem docházela za svou kamarádkou a spolužačkou, která umírala na rakovinu mozku. Věděla jsem, že ji nemoc duchovně proměnila a že hledala Boha a spásu. Při jedné návštěvě, kdy jsem se u ní modlila, se její…