U redakčního kávovaru jsem nějakou dobu nebyl, protože poslední týdny trávím v Británii, tedy spíše u čaje s mlékem. Odhadem tak osmdesát procent televizních soutěž ních pořadů v Česku je anglického původu – namátkou StarDance, Peče celá země, Chcete být milionářem? nebo Na lovu. Kdyby to někoho zajímalo, rád bych se přimluvil, aby se naše TV stanice inspirovaly i filmovou a hlavně seriálovou tvorbou. Vyčnívá totiž zejména produkce veřejnoprávní BBC s prvotřídními zápletkami. Ale místo amerického lesku nabízí milou britskou ošuntělost, takže i český divák má pocit, že příběh zapadá do jeho vlastní reality.

Zaujal mě seriál nazvaný Broken (v překladu Zlomený). Ústřední postavou je katolický kněz z farnosti na severu Anglie (takže čekejte nezaměstnanost, bídu, gamblerství, depresi a všeobecný zmar), který řeší problémy svých farníků a je jim skutečnou oporou i mimo kostel. Obyčejný příběh neobyčejného kněze. Ačkoli je Británie anglikánskou společností, vznikl skvělý náhled do duše citlivého katolického duchovního, „který se musí potýkat se slabostmi našimi i svými“. Přes všechnu zachycenou neútěšnost jsem na konci velmi povzbuzen. Hlavní roli navíc ztvárnil skvělý Sean Bean (Pán prstenů, Hra o trůny, nebo zlotřilý Jacopo de Pazzi v Medicejích), který světovou kinematografii obohacuje zejména tím, že jeho postavy umí spektakulárně zemřít.

Premiéru na sklonku roku měl v BBC čtyřdílný snímek Litvinenko… o Alexandru Litviněnkovi, ruském agentovi KGB a FSB, který zběhl na Západ, za což se mu ruští agenti odvděčili pozváním na čaj s příchutí radioaktivního polonia. Na následky otravy v roce 2006 v londýnské nemocnici zemřel. Předpokládám, že se minisérie brzy dostane i do Česka, podobně jako Útok v Salisbury (stále dostupný na iVysílání České televize) o otravě dalšího bývalého agenta Sergeje Skripala.

V češtině vyšel knižní životopis Churchill: Předurčen osudem od britského historika Andrewa Robertse. Jsem trochu zklamaný, že po takřka 60 letech od Churchillova úmrtí moc pozornosti nedostávají životopisy s kritickým odstupem, které by akcentovaly i státníkův bohatý a kontroverzní život před druhou světovou válkou a po ní. Sám Roberts zasedá ve Sněmovně lordů za konzervativce a je řazen mezi thatcheristy, takže je jasné, co je hlavní linkou. I přesto z knihy vystupuje potřeba politiků s ideovým zázemím, vizí a uceleným programem. Na Churchillově přístupu je vidět, že politika je řemeslo, které se musí umět. Pak můžete měnit životy a zapisovat se do historie, nejen do novinových titulků. Když to srovnáte s dnešními populisty, je to skoro na slzičku.