4. 10. 2022
|V péči našeho mobilního hospice jsme měli muže, říkejme mu třeba Antonín. Staral se o něj kamarád. Oba dva kdysi strávili nějaký čas na ulici. Později žili v bytě, kam za nimi docházeli pracovníci Charity. Zdravotní stav pana Antonína se ale zhoršoval. Kamarád už nebyl schopen se o něj postarat, dokonce ani s podporou mobilního hospice. Sám měl zdravotní omezení.
Pan Antonín byl na krátký čas hospitalizován v nemocnici, odkud měl být převezen na lůžko pro dlouhodobě nemocné. Tam ale nechtěl. Moc si přál strávit závěr svého života v jiném prostředí. V mobilním hospici jsme zkoušeli řešit situaci službou lůžkového hospice, ale kvůli pandemii byl vyžadován negativní covid-test včetně dalších administrativních záležitostí. Proto jsme přemýšleli nad variantou, že bychom se o pana Antonína postarali na chebské katolické faře a zatím měli čas vyřídit všechny formality k přijetí pana Antonína do lůžkového hospice. Když farář P. Petr Hruška souhlasil s…
Zbývá vám ještě 72 % článku!