27. 9. 2022
|Sledujeme téměř v přímém přenosu válku na Ukrajině. Hromadné hroby a výpovědi přeživších ze znovudobytých oblastí vydávají hrozivé svědectví o nebetyčné zlobě, mučení civilistů, zabíjení dětí, znásilňování žen. Bezmocně přihlížíme těmto otřesným obrazům a tají se nám dech: Jak je možné, že v 21. století může někdo ještě páchat taková zvěrstva a chovat se tak bezcitně?
O to aktuálněji nám můžou znít slova modlitby z prvního čtení liturgie 27. neděle v mezidobí, vybrané úvodní verše z knihy proroka Habakuka: „Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, – ty však neslyšíš; křičím k tobě: ‚Násilí!‘ – ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Mám se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozléhá se svár.“ Podle biblistů prorok vyřkl tato slova v reakci na situaci v Judsku na přelomu 7. a 6. století před Kristem za vlády krále Jójakíma, na události v době mezi bitvou u Karchemiše a prvním dobytím Jeruzaléma, jež znamenalo…
Zbývá vám ještě 85 % článku!