12. 4. 2022
|Jednou do roka vyzvánějí velikonoční zvony zvlášť radostně, aby nás zaplavil jásot slavného chvalozpěvu Exsultet o vítězství mocného Krále, který „za nás věčnému Otci splatil dluh Adamův a svou krví z lásky prolitou zrušil dlužní úpis dávného hříchu“.
Tato víra ve vzkříšeného Krista nás má naplnit a provázet i na často klikaté životní pouti, která vede do našich vlastních Emauz, na místo, kde si aspoň chvíli odpočineme. Přitom nám nebývá nijak zvlášť dobře: jsme unaveni, přetíženi starostmi a zájmy, bez nejistého výhledu do budoucna. Není toho málo, co zneklidňuje: mnohé z nás postihla covidová nákaza, kterou někteří zaplatili životem, síly temnoty přepadly naše slovanské bratry a sestry, aby je zabíjely, ničily jejich domovy a miliony jich vyhnaly do ciziny. Mnohé z nich, vyhladovělé a zubožené, potkáváme i na našich ulicích, a snažíme se…
Zbývá vám ještě 85 % článku!