„Přicházím ve stopách prvních velkých misionářů, zejména apoštolů Pavla a Barnabáše,“ uvádí papež ve videoposelství před cestou. „Setkáním s vámi budu moci uhasit žízeň u pramenů bratrství, které jsou tak vzácné, v době, kdy jsme zahájili synodální cestu,“ dodává. Těší se na setkání s hlavami tamních pravoslavných církví, jakož i „malým stádcem“ katolíků, připomíná Vatican News.

Na Kypru František prožije první tři dny s mottem „Utěšuj nás ve víře“ s odkazem na patrona Kypru sv. Barnabáše (srov. Sk 4,36). Přijede sem jako druhý papež, jedenáct let po Benediktu XVI. V hlavním městě Nikósii jej čekají setkání s představiteli státu, který je od roku 1974 rozdělený na řeckou část (člen EU), kde převažují křesťané, a tureckou, převážně muslimskou. Dále setkání s pravoslavným arcibiskupem Chrysostomem II. a promluva ke Svatému synodu v tamní katedrále. Poté bude slavit mši sv. na stadionu a zúčastní se ekumenické modlitby s migranty. „Kypr je zemí míru a dialogu, která znovu připomíná pastorační závazek papeže dosáhnout na periferie,“ citují tamního maronitského arcibiskupa Salima Sfeira slovenské Katolícké noviny.

Svatý otec se poté 4. prosince vydá na další tři dny do Řecka, tentokrát s mottem „Otevřme se Božím překvapením, protože on chce, aby na naší cestě zazářilo jeho světlo“. Navštíví Atény i uprchlický tábor na ostrově Lesbos, kde byl už během nejvážnější uprchlické krize v roce 2016. Dokonce se hovoří o tom, že odtud odveze s sebou do Říma několik migrantů, podobně jako to učinil před pěti lety. František se také setká s pravoslavným patriarchou Jeronýmem II., katolickými duchovními, jezuitskými spolubratry či mladými lidmi. V Aténách bude slavit mši sv.

Výrazným motivem cesty je „všeobecné bratrství“, jak věří i aténský arcibiskup Theodoros Kontidis. K pravoslaví se hlásí 90 % Řeků z 11 milionů obyvatel. K náboženským menšinám patří až 400 tisíc katolíků (většinou přistěhovalců z Polska s dočasným povolením k pobytu a žadatelů o azyl převážně z Filipín či uprchlíků z Blízkého východu), dále protestanti, muslimové a židé. Historickým milníkem byla roku 2001 jubilejní pouť papeže Jana Pavla II. po stopách sv. Pavla. Byla to vůbec první cesta pontifika do Řecka a vrcholila žádostí o odpuštění za křižácké vyplenění Konstantinopole roku 1204 a podpisem prohlášení o křesťanských kořenech Evropy spolu s řeckým pravoslavným primasem Christodoulosem. Na to navázalo roku 2016 prohlášení o „základním právu na život v míru a bezpečí“ uprchlíků, jež podepsali papež František, řecký patriarcha Jeroným II. a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I.

Svatý otec v závěru videoposelství zdůrazňuje: „Středozemní moře bylo svědkem šíření evangelia a rozvoje velkých civilizací. Mare nostrum (naše moře) nás vyzývá, abychom pluli společně – zvláště v době, kdy je boj proti pandemii stále náročný a klimatická krize na obzoru. Dnes je ‚naše moře‘ velkým hřbitovem. Jako poutník k pramenům lidskosti se znovu vydám na Lesbos.“ Papežův program denně shrnou mj. pořady TV Noe – Studio František a Živě s Noe.