Liturgii vedl někdejší sekretář svatého papeže kardinál Stanisław Dziwisz. Jak podle agentury KAI prohlásil, jubilantka se cele zasvětila „velké věci obrany lidského života od jeho početí“ a je „mimořádnou osobností, které církev a Polsko vděčí za mnohé“.

Półtawska se narodila roku 1921 v Lublinu, jako středoškolačka se stala skautkou a s oddílem se za okupace zapojila do podzemní odbojové činnosti. Spolu s dalšími členkami byla zatčena a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Zde patřila k ženám vybraným k bestiálním lékařským pokusům, podařilo se jí však přežít. Její vzpomínky, jejichž sepsáním si pomáhala překonat trauma, vyšly pod názvem „A bojím se snů“ také česky (Paulínky 2013).

„V táboře němečtí vědci překračovali hranice morálky a ospravedlňovali to dobrem vědy. Półtawska pochopila a předala poznání, že existují hranice, které se nesmějí ani pro dobro medicíny porušit,“ okomentoval Jan Józef Kasprzyk z polského Úřadu pro veterány a oběti represí.

Wanda Półtawska vystudovala lékařství a psychiatrii, provdala se za filozofa Andrzeje Półtawského a stala se matkou čtyř dcer. Vytrvale obhajovala hodnotu lidského života – známý je její příslib poté, co v Ravensbrücku viděla právě narozené dítě bez milosti hodit do ohně: „Jestli se odtud dostanu, do smrti budu chránit život.“

Jejím duchovním doprovázejícím se záhy stal P. Karol Wojtyła, se kterým se manželé velmi sblížili. Budoucí papež postoje Półtawské obdivoval a povzbuzoval ji k další veřejné činnosti. V roce 1967 lékařka založila v Krakově Institut teologie rodiny na Papežské teologické akademii, který pak 33 let vedla. Po svém zvolení do papežského úřadu roku 1978 jí Jan Pavel II. napsal: „Byla jsi a nadále zůstaneš mým osobním expertem na otázky Humanae vitae.“ Požádal ji také, aby se starala o jeho osobní dokumenty, a během nadcházejících let pak patřila k důležitým postavám krakovské církve i papežské domácnosti. Přednášela na Papežské lateránské univerzitě v Římě a stala se členkou Papežské akademie pro život. Je označována za „duchovní matku“ zákonného zákazu interrupcí v Polsku z roku 1993, od kterého se odvozují současné normy. Nikdy však nechtěla ženy za potrat trestat. V roce 2016 obdržela za své celoživotní nasazení státní Řád Bílého orla. Ač fyzicky křehká, intelektuálně je stále „v olympijské formě“, jak tweetoval polský prezident Andrzej Duda, který jí přišel 3. listopadu osobně pogratulovat.