Joe Biden se s Františkem setkal již počtvrté, poprvé však v úřadu prezidenta USA. Jak předeslal Bílý dům, „v řadě otázek si rozumějí a shodují se: jsou to chudoba, boj proti klimatické změně, snaha o ukončení pandemie koronaviru. Tyto důležité body budou v centru jejich diskuse.“ Setkání 29. října trvalo celých 75 minut, bylo však neveřejné a novináři dostali pouze oficiální tiskové shrnutí. Podle něj byl rozhovor „srdečný“ a týkal se péče o stvoření, pomoci migrantům, podpory míru a ochrany „lidských práv, včetně svobody vyznání a svědomí“.

Nemluvilo se tedy o otázce potratových zákonů, jak řada komentátorů očekávala. Biden je totiž od svého lednového nástupu do úřadu cílem ostré kritiky ze strany mnoha katolických biskupů nejen v USA, protože hájí možnost legálních potratů. Někteří hierarchové proto volají po společném usnesení, které by zakázalo přijímat eucharistii takto smýšlejícím politikům. Po setkání s papežem sdělil Biden novinářům, že mu papež řekl, aby dále k přijímání chodil, a podle agentury AP příští večer v římském kostele sv. Patrika k přijímání přistoupil. Vatikán nicméně Bidenovo tvrzení odmítl komentovat.

Papež též přijal v pátek jinou katolickou hlavu státu, a to jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ten stejně jako Biden a Módí přicestoval do Říma na schůzku představitelů největších ekonomik světa G20. „Zaznělo uznání dobrých vzájemných vztahů a přínosu katolické církve pro společnost. Připomenuta byla také snaha o podporu dialogu a usmíření mezi Korejci, spojená s nadějí, že společné úsilí a dobrá vůle mohou napomoci k míru a rozvoji na Korejském poloostrově,“ sdělil poté Vatikán. Mun Če-in papeži daroval kříž vyrobený z ostnatého drátu, který pochází z demilitarizované zóny mezi Jižní a Severní Koreou.

V sobotu pak František takřka hodinu hovořil s indickým premiérem Naréndrou Módím. Také tento rozhovor označil Svatý stolec za srdečný a stejně popsal i vzájemné vztahy obou zemí. Módí dokonce papeže pozval k návštěvě Indie, kterou se dříve (v roce 2017) nepodařilo dojednat. Naposledy navštívil Indii v roce 1999 Jan Pavel II. Módí je prvním indickým premiérem od roku 2000, který přijel do Vatikánu.

Jak však upozorňuje organizace Open Doors, Indie je na 10. místě mezi zeměmi, které nejvíce pronásledují křesťany, a to ve všech oblastech veřejného i soukromého života. Nechybějí ani násilné útoky. Nacionalistickou hinduistickou politiku, která vede k systematickému pronásledování náboženských menšin, prosazuje vláda vedená stranou Bharatiya Janata Party, jejímž členem je právě i Módí.

V předvečer jeho návštěvy vydal Vatikán poselství k hinduistickému svátku Díválí, ve kterém vedle blahopřání varoval před „náboženským fundamentalismem, terorismem, přehnaným nacionalismem a xenofobií“.