Svá traumata vypsala papeži Františkovi a ten nechal list zveřejnit na poučení i jako varování. „Sdílením tohoto svědectví, které nám nabídla oběť, jejíž jméno bylo kvůli anonymitě utajeno, chce papež přijmout hlas všech zraněných lidí a ukázat všem kněžím cestu, která vede k autentické službě Bohu ve prospěch všech zranitelných,“ napsal v průvodním dopise předseda papežské Komise pro ochranu nezletilých kardinál Seán O’Malley, který byl pověřen, aby se o svědectví dotyčné podělil se všemi kněžími a seminaristy světa. V češtině jej celý zveřejnil web Církev.cz.

„Církev je moje matka a velmi mě bolí, když je zraněná a pošpiněná,“ píše dnes dospělá žena a svěřuje se, že ji od dětství zneužíval kněz, který vyžadoval oslovení „bratříčku“. Sám jí říkal „sestřičko“. „Dospělí, kteří zažili toto pokrytectví jako děti, jej nikdy nedokážou vymazat ze svého života,“ pokračuje oběť. Tyto děti byly „zrazeny a zneužity ve své bezmezné důvěře. Jejich srdce bijí, avšak přesto byly zabity – jednou, dvakrát i několikrát. Jejich duše jsou roztříštěny na krvácející kousky,“ líčí žena své pocity a upřesňuje: „Snažím se přežít, cítit radost, ale ve skutečnosti je to neuvěřitelně těžký boj. Mám poruchu identity, posttraumatickou poruchu, deprese, úzkosti, strach z lidí. Nespím, a pokud se mi vůbec podaří usnout, prožívám noční můry. Moje tělo si pamatuje každý dotek,“ popisuje poškozená. „Mám strach z kněží, z pobytu v jejich blízkosti. Poslední dobou ani nemůžu chodit na mši. Velmi mě to bolí. Církev byla mým druhým domovem a on mi ho vzal,“ podotýká a lituje: „Velice si přeji cítit se v církvi bezpečně, ale mé tělo a mé emoce reagují úplně jinak.“

Všechny kněze pak žena vybízí, aby chránili církev – Kristovo tělo před dalšími ranami. „Jste muži povolaní Bohem, abyste byli jeho nástrojem mezi lidmi. Máte velkou odpovědnost. Zacházejte s ní prosím podle Ježíšova příkladu – s pokorou a láskou,“ prosí duchovní celého světa oběť zneužívání.