Ke spoluúčasti jsou zváni farníci, rodinná či studentská společenství nebo laická hnutí. Mají se modlit, rozjímat nad Písmem, debatovat, vykonat pouť či se zapojit do dobročinné akce. Diecézní tým koordinuje šéf Pastoračního střediska P. Michal Němeček. „Rozeslal jsem maily do farností, aby jejich správci vyzvali farníky hlásit se jako místní koordinátoři skupinek. Jsme teprve na začátku procesu a půjdeme asi pomalu, ale za pár dní už se mi přihlásilo už několik lidí,“ chválí kněz, který v týmu spolupracuje také s biskupem Zdenkem Wasserbauerem. Začátkem listopadu P. Němeček rozešle zájemcům materiály s podněty pro práci ve skupinkách. „Rád bych, aby se využila fungující společenství, není potřeba zakládat nové skupinky,“ nabádá P. Němeček. „Nejdůležitější je, aby lidé pochopili, že nejde o diskusní klub, ale o modlitební proces,“ dodává.

Podle jeho slov se skupinky sejdou dvakrát či třikrát – už na konci ledna je totiž potřeba dávat dohromady výsledky, které se předají biskupům. Diecézní fázi pak 5. března 2022 završí presynodální setkání a následně se odevzdají výstupy – jaká témata se probírala a jaké připomínky lidé vznesli. Do další fáze synody – kontinentální – pak za Česko postoupí zhuštěný desetistránkový dokument, který poslouží k vypracování podkladů pro zasedání biskupské synody (koná se v říjnu 2023). Konkrétní tipy a informace viz téma v KT 43.

„Od Druhého vatikánského koncilu se synodalita uskutečňovala hlavně mezi biskupy, laici v tomto procesu měli malé místo. Ale synodální principy najdeme mnohokrát v historii, např. každý biskup měl katedrální kapitulu, se kterou konzultoval zásadní kroky, existovaly diecézní synody atd.,“ zdůrazňuje. V nynějším synodálním procesu P. Němeček vyzdvihuje „bonusový“ účel: „Je to báječný způsob, jak získat reflexi o životě v diecézi a nabídnout ji budoucímu pražskému arcibiskupovi.“