12. 10. 2021
|Nové pořady i sérii atraktivních a hodnotných filmů připravila na nadcházející sezonu Televize Noe.
Po úspěšném kontaktním pořadu o církvi a víře „Nebojte se“ přichází P. Daniel Vícha každou druhou středu večer s jedním dílem nového cyklu „Když bolí duše“. Název napovídá, že tématem jsou tentokrát duševní poruchy a nemoci. P. Vícha v hodinových pořadech hovoří s odborníky (pozval si např. psychiatričky Jitku Krausovou nebo Janu Zmekovou či lékaře a kněze P. Jiřího Kordu) a prostor je opět ponechán i divákům.
Novinku přinesl i další kněz a moderátor P. Marián Pospěcha – padesátiminutovým rozhovorem s jubilujícím hercem Jiřím Suchým zahájil na konci září sérii nazvanou „Dokořán“. „Půjde o neformální, přátelské setkávání s lidmi, které známe z různých profesí a oblastí kultury, vědy, politiky, medicíny, sportu atd.,“ zve ke sledování P. Pospěcha. „Kdo není proti nám, je s námi!“ upřesňuje záběr zvaných hostů. Po lékařce Kateřině Cajthamlové nebo dominikánce Benediktě Hübnerové se tak mohou diváci těšit třeba na rozhovor s Petrem Pithartem, naplánovaný k výročí republiky 28. října.
Na nadcházející týdny je pro diváky připravena také nevšední filmová nabídka. Například snímek František režisérky Liliany Cavaniové z roku 1989 nabízí nanejvýš realistickou protiváhu k nasládlým romantizujícím životopisům „moudrého blázna“ sv. Františka z Assisi a ukazuje jej i jeho svět v dobově syrových konturách. Drsnými souvislostmi narození Ježíše jako dítěte chudých a bezvýznamných židovských rodičů se zase inspiruje italský film Bar Giuseppe z roku 2019. Ústředními postavami v tomto novodobém podobenství jsou postarší barman, vdovec Giuseppe a mladá africká uprchlice Bikira.
Hned několik večerů pak bude věnováno tvorbě významného italského tvůrce Ermanna Olmiho (1931–2018). Aktuální meditací nad schopností milosrdenství je jeho pozdní snímek Vesnice z kartónů (2011). Loni zemřelý Michael Lonsdale zde ztvárnil stárnoucího kněze čelícího odlivu farníků. Má místo nich v kostele přijmout skupinu přistěhovalců? Tříhodinový Strom na dřeváky (1978), ověnčený prestižními filmovými cenami, zavádí do Lombardie na sklonku 19. století, do víru všedního života chudé venkovské vdovy a jejích šesti dětí. Každodenní zápasy o živobytí jsou však jen prvním plánem filozofické fresky o věčně platných hodnotách jako pokora, víra či láska.
V neposlední řadě se budou vysílat také dokumenty, včetně neotřelých pohledů na papeže Františka.