Tématem 27. plenárního zasedání akademie 27.–29. září bylo „Veřejné zdraví v globální perspektivě: pandemie, bioetika, budoucnost“. Akademie se věnuje bioetickým otázkám od roku 1994, kdy ji nechal založit Jan Pavel II.

Papež František v promluvě ke stovce účastníků 28. září ocenil její práci a upozornil, že vyspělé země často přehlíží zdravotní, sociální či environmentální problémy a nerovnosti v chudších zemích, zvláště v čase pandemie. „Pomysleme na tragický dopad některých nemocí, jako je malárie a tuberkulóza. Nedostatečnost hygienických a zdravotnických podmínek způsobuje každoročně na celém světě miliony úmrtí, kterým bylo možné předejít,“ uvedl papež s tím, že pandemie ukázala, jak se v každém regionu vnímá závažnost problému jinak.

Svatý otec proto vyzval, aby si každý uvědomil, co je to být zranitelný a žít každý den v nejistotě: „Naučí nás to, abychom si své priority nepromítali na národy, které obývají jiné kontinenty a kde naléhavě vystupují jiné potřeby – nechybějí tam pouze vakcíny, ale i pitná voda a vezdejší chléb. Je k smíchu nebo spíše k pláči, když slyšíme, jak představitelé vlád radí obyvatelům slumů, aby si několikrát denně dezinfikovali ruce nebo nevycházeli z domu.“

Papež také varoval, jako už mnohokrát, před „kulturou odpisu“ a kritizoval interrupci, o které mluvil jako o skutečné vraždě. „Jde o ‚skartování‘ dětí, které nechceme přijmout. A to podle zákona o potratech, který je ‚posílá zpět odesilateli‘ a přímo je zabíjí.“ Poté se František vyslovil i k tzv. skryté eutanazii. „Léky jsou drahé a dá se jich jen polovina – což znamená zkrácení života starších lidí,“ cituje jej Vatican News.

Arcibiskup Vincenzo Paglia, předseda akademie, na setkání připomněl i dokumenty, které se věnují ohroženým skupinám, seniorům, handicapovaným nebo dětem a které akademie vydala během pandemie. Pokud jsou nyní prioritou západních zemí vakcíny, musí se myslet na spravedlivou zdravotní péči ve světovém měřítku. „Nezapomeňme na první a nejdůležitější lekci: abychom se mohli starat o zdraví, musíme být především všichni živí!“ shrnul arcibiskup s odkazem na základní lidské právo na život a na „zdravotní péči zdarma“.

Při audienci papež ocenil amerického laického kaplana Dalea Recinellu (69), který na Floridě více než 20 let duchovně slouží vězňům odsouzeným k trestu smrti i jejich rodinám. V tomto státě je vykonáno skoro nejvíc poprav v celých USA. Kaplan, jehož služba zahrnuje i přítomnost u poprav, je původní profesí právník. Papežská akademie pro život mu nyní propůjčila historicky první vyznamenání Strážce života. Církev trest smrti oficiálně odmítla před třemi lety změnou Katechismu: s ohledem na důstojnost každého člověka i na stále efektivnější vězeňské systémy, které zaručují ochranu občanů, je trest smrti ve světle evangelia „nepřípustný“.

Ostatně o milost pro vraha Ernesta Johnsona (61), který má být popraven toto úterý 5. října v americkém státě Missouri, tamního guvernéra nyní požádal jménem papeže arcibiskup Christophe Pierre, apoštolský nuncius v USA. Johnson byl odsouzen k trestu smrti za vraždu tří lidí při přepadení supermarketu v roce 1994.