Cílem setkání 80 delegátů (z toho tři čtvrtiny jsou zástupci 20 zemí střední a východní Evropy od Estonska po Albánii) je integrovat opatření v oblasti prevence sexuálního zneužívání v církvi v tomto regionu. „Jedině když se církev postaví čelem k pravdě o tomto krutém jednání a pokorně požádá oběti o odpuštění, bude schopna se znovu stát útočištěm pro všechny, kteří to potřebují,“ zdůraznil papež ve videoposelství účastníkům. „Vyzývám vás, abyste naslouchali hlasu obětí a zapojili se do diskuse,“ dodal.

Summit se koná od neděle do této středy, jeho součástí jsou přednášky a diskuse. Za ČR do Varšavy odjeli mj. vedoucí tiskového střediska ČBK Monika Klimentová (za laiky) a biskup Zdenek Wasserbauer, který má na starosti agendu prevence zneužívání. „Dnes se program začal prací zejména ve skupinách, poznáváme se. Už z toho, co kdo dělá v diecézích nebo zemích, je vidět, jak různou máme zkušenost,“ uvedl biskup pro KT.

Když se oběti nehlásí, neznamená to, že neexistují

Dále je na místě P. Marek Drábek OPraem, nemocniční kaplan, který se dlouhodobě věnuje obětem zneužívání. „Slyšeli jsme tu několik silných svědectví obětí. Máme se ještě hodně co učit, co se týče vyšetřování případů. Jedna zneužitá žena promluvila o důsledcích, které to mělo pro její rodinu. Už není součástí církve. A bojí se, že se její případ bude táhnout ještě dlouho,“ sdělil premonstrát KT po telefonu a zdůraznil: „Když se oběti nehlásí, neznamená to, že neexistují, ale že systém, který jsme vytvořili, nefunguje.“

Na téma důvěry se vyjádřil pro Vatican News také další český delegát, dětský psycholog Jaroslav Šturma, člen komise na pomoc obětem zneužívání při ČBK. „Některé z obětí mohou chovat – jak se ukázalo – určitou nedůvěru k tomu, co nabízí nebo zprostředkovává církev,“ komentoval Šturma využívání Kontaktního centra s telefonní linkou, které ČBK zřídila předloni. „Existují i další nabídky pomoci a některé svépomocné struktury. Ne všechno musí běžet přes toto kontaktní místo – a je to tak správně, aby si dotyční mohli sami vybrat,“ dodal.

Na summitu zazněla v pondělí také přednáška Mons. Tomáše Halíka, který se k následné debatě připojil na dálku a pro KT shrnul: „Problém sexuálního zneužívání není okrajový. Hraje dnes podobnou roli jako ve vrcholném středověku skandály s prodejem odpustků, které urychlily reformaci. Podobně jako tenkrát se zde zřetelně ukazují hlubší problémy, nemoci systému: vztahy církve a moci, kléru a laiků a jiné. Církev potřebuje hlubokou reformu, změnit mentalitu, kulturu vztahů v církvi.“

Postsovětské dědictví?

Členka zmíněné papežské komise a spoluorganizátorka summitu Hanna Suchocka, bývalá polská premiérka, připomněla pro Vatican News, že „sexuální zneužívání v církvi je univerzální problém, a ne jen Západu“, jak se podle ní ještě před 10 lety domnívali nejen v Polsku, ale v celém regionu v souvislosti s perzekucí církve v komunistických režimech. A jezuita Piotr Studnicki z organizačního výboru summitu, který je též vedoucím úřadu polského biskupského delegáta pro ochranu dětí a mládeže, podotkl: „Možná, že naše společná těžká historie, postsovětské dědictví, vyvolává obranné mechanismy. Po desetiletí byla totiž média vůči církvi nepřátelská. Možná, že některé z našich reakcí pramení právě z toho.“

Polsko bylo pro summit vybráno kvůli tradičně velkému vlivu církve i množství případů zneužívání. O prošetření spisů katolické církve nyní usiluje polská státní komise.