21.–27. září 2021
Aktuální
vydání
47
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Kdo není proti nám, je s námi

Spiritualita

21. 9. 2021

|
Tisk
|

Té věty z Markova evangelia není snadné se ujmout. Jednak proto, že sám Ježíš na jiném místě pronáší její skoro doslovný opak („Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje“ Mt 12,30). Především ale kvůli pocitu mnoha lidí, že „proti nám“ jsou skoro všichni.

image:Image „Byť bychom byli sebevěrnějšími Kristovými učedníky, neznamená to, že náš způsob následování Krista je jediný možný či jediný správný,“ konstatuje autor komentáře k nedělnímu evangeliu.
„Byť bychom byli sebevěrnějšími Kristovými učedníky, neznamená to, že náš způsob následování Krista je jediný možný či jediný správný,“ konstatuje autor komentáře k nedělnímu evangeliu. Snímek archiv KT

V první řadě se tento přístup týká hlavně politiků. Kolikrát jsme jen z jejich úst slyšeli věty o tom, že všechno je kampaň a „účelovka“, případně že všichni jsou proti nim. Avšak i jinde jsme svědky uvažování, které odvádí pozornost od merita věci a převádí ji na rovinu „pro/proti“.

Něco podobného můžeme zaznamenat i v církevním prostředí; například v souvislosti se skandály týkajícími se sexuálního a jiného zneužívání a jejich následného utajování. U některých věřících mohl jistě fakt, že tyto kauzy byly využívány „proti nám“, překrýt samotný základní problém, totiž že k těmto závažným selháním vůbec docházelo.

A konečně nějakým způsobem na nás působí i fungování „twitterové doby“, točící se ve víru okamžitých, pokud možno konfrontačních reakcí. Známý britský komik Ricky Gervais vtipně přirovnává situaci na sociálních sítích k chlapíkovi, který když na

mes Square spatří reklamu na kurzy piána, celý rozzuřený volá na zveřejněné číslo, aby zadavatelům vynadal, že „on o žádné kurzy rozhodně zájem nemá“.

Nenásledovat nás, ale Krista

Jistě by nebylo ani reálné, ani pravdivé snažit se zaujmout radikálně odlišný postoj a tvářit se, jako by „nikdo nebyl proti nám“. Jednak Ježíš nic takového netvrdí, jednak růžové brýle nám neposlouží o mnoho lépe než ty černé. Odmítnout drama křesťanské existence, nevidět a popírat rozpory a spory by mohlo být snad podobně škodlivé, jako je vidět všude, či je dokonce vyhledávat a vyvolávat.

Vraťme se tedy k textu nedělního evangelia v jeho původním znění. Jan se rozhořčuje, protože dotyčný doslova – „nenásleduje nás“. Apoštol si chce nárokovat monopol na to, kdo má právo používat Mistrovo jméno. A co je horší, činí ze sebe vzor toho, jak být Ježíšovým učedníkem. Toto je jistě zásadní pokušení, jehož by se měl křesťan snažit bedlivě vystříhat. Byť bychom byli sebevěrnějšími Kristovými učedníky, neznamená to, že náš způsob následování Krista je jediný možný či jediný správný. Ostatní nemají následovat nás, ale Krista! Janovo vyjádření je ve skutečnosti značně troufalé i na apoštola a jak opovážlivě by pak znělo z našich úst?

Zároveň je sympatické, že Ježíš svého učedníka nijak příkře nekárá, ale celou situaci obrací k pozitivní úvaze: zaměřuje pozornost na dobro, které bylo vykonáno. Onen neznámý a možná skutečně trochu samozvaný exorcista třeba neprováděl vše dokonale; není nutné si z něj hned brát příklad, ale proč mu bránit v činnosti, která ve jménu Ježíšově přináší konkrétní dobro. I dnes, zvláště v našem českém prostředí, se najde nemálo lidí, kteří třeba Krista znají jen letmo, ba nedokonale, a třebaže jejich život zdaleka nezapadá do „katechismových škatulek“, právě Ježíšovo jméno je inspiruje ke konání dobrých skutků.

Ostatně i mnohem prostší skutky, než je vymýtání zlých duchů, dochází ocenění ze Spasitelových úst: slibuje odměnu i za „pouhé“ podání číše studené vody. Jistě, jde o velmi prostý čin, ale když ho Ježíš dokáže zaznamenat a odměnit, neměli bychom se jím snažit inspirovat? Nepřehlížíme až příliš snadno a blahosklonně všechna ta drobná gesta, tu malé, tu větší skutky dobra, které se kolem nás ve společnosti dějí? A umíme je náležitě ocenit, když tak činí samotný náš Pán? Nebereme neskromně a lehkovážně jako samozřejmost nejen číši studené vody, ale i mnohem větší projevy pomoci, které se nám z mnoha stran nabízejí?

Ježíš nebyl naivní. Dobře věděl, že má proti sobě mocné nepřátele, kteří mu usilují o život, stejně tak tušil, jak přelétavá je přízeň davů, a že ti, kdo jeho jméno provolávají se slavnostním Hosana, dokážou za pár dní podobně odhodlaně volat „Ukřižuj!“. A přesto neváhal vyzdvihnout a pochválit skromný čin lásky a prosté lidskosti. Kéž bychom tak dokázali činit i my a všímat si jich více než toho, kdo je „proti nám“.

***

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY ŘÍJEN 

Všeobecný úmysl: Tento úmysl papež František zveřejní aktuálně při modlitbě Anděl Páně první neděli v měsíci.

Evangelizační úmysl: Modleme se, aby se všichni pokřtění zapojili do díla evangelizace a svědectvím života, z kterého vane evangelium, se nabídli k misijnímu poslání. 

Národní úmysl: Děkujeme za Papežská misijní díla a prosíme za všechny křesťany, aby přijali výzvu k misijnímu poslání doma i ve světě, nejen příspěvkem do sbírky na misie.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou