Jste zakladatelkou a předsedkyní organizace Them before us, která se zasazuje o práva dětí. O co přesně usilujete?

Máme takový „skromný“ cíl: úplný obrat v debatách o manželství a rodině. Chceme, aby se prioritou stala práva dětí znát svou mámu a svého tátu a být jimi milovány. A chceme také, aby se tato práva dětí stala prioritou každého osobního i politického rozhodnutí. Usilujeme o to dvěma způsoby. Prvním je proměnit srdce sdílením osobních příběhů dětí, které ztratily vztah se svou mámou nebo tátou, protože jejich práva byla podřízena touhám dospělých. Druhým způsobem je změna zákonů, kdy propojujeme příběhy těchto dětí s nejkvalitnějšími výzkumy společenských věd. To pak předkládáme zákonodárcům a ukazujeme jim, že když otázky kolem manželství a rodiny postavíme špatně, oběťmi budou vždy děti. A o co nám jde hlavně, je to, aby ony (děti) byly v naší společnosti i soudních síních před námi (dospělými).

Co vás k tomu přimělo?

Když se v roce 2012 v USA dostávala do varu debata o manželství, slyšela jsem z řad LGBTIQ+ aktivistů, že dětem je jedno, jestli mají dvě „mámy“ nebo dva „táty“. A v realitě by to tedy mělo znamenat, že je dětem jedno, že ztratily mámu nebo tátu (záleží, kdo v páru chybí). Za těch několik desítek let, co pracuji s dětmi, kterým byli vzati táta, máma, nebo dokonce oba rodiče, jsem nepotkala ani jedno, kterému by to bylo jedno. A ve většině z těchto dětí zůstala celoživotní rána. Když jsem začala více studovat další rodinné záležitosti, zjistila jsem, že tato nepravda se rozšířila i do oblastí, jakými jsou reprodukční technologie, rozvody, surogátní (náhradní) mateřství, rodné listy atp. Téměř každá ze skupin dospělých obhajovala svá rozhodnutí o oddělení dítěte od jeho otce, matky nebo obou (na něž má dítě přirozené právo) tím, že když budou oni sami spokojení, budou spokojené i děti. Nebo že je to láska, co tvoří rodinu. Ale příběhy dětí a kvalitně provedené výzkumy ukazují, že je to naopak. A nikdo se ochraně práv dětí v tomto ohledu na formální rovině nevěnoval. Tak jsem se já a několik dalších dětí této „sexuální revoluce“ rozhodla zkusit jejich jménem promluvit.

Proč by se křesťané měli starat o práva dětí?

Kamkoliv se v historii dostalo křesťanství, tam se práva dětí zlepšila. A to proto, že nám Písmo svaté ukazuje, že děti mají v Božím srdci zvláštní místo a zasluhují zvláštní ochranu (např. Iz 10, 1-3, list Jakubův 1, 27). A tak by mělo být v zájmu všech křesťanů chránit základní práva dětí na život, bezpečí, a aby nebyly zneužívány. Nejlepším způsobem, jak zajistit tato tři práva, je chránit Boží plán s manželstvím. Když jsou děti vychovávány v sezdaném páru svých biologických rodičů, je největší šance, že budou dobře prospívat, a nejmenší riziko, že budou zneužívány, odmítány a vykořisťovány. Naše organizace i naše nová kniha sděluje tyto základní věci s užitím poznatků společenských věd a více než sto svědectví dětí, které vyrůstaly u stejnopohlavních párů. Naše sdělení je samozřejmě doplněno pohledem Písma, ale také se odvolává na autoritu, které podléháme úplně všichni bez rozdílu – přirozenému řádu. A připravujeme křesťany, aby o těchto věcech uměli mluvit také s lidmi, kteří neuznávají biblické poselství. Toto sdělení, v jehož samém středu stojí děti, nemůže být popřeno. V jeho prospěch totiž mluví jak vědecké důkazy, tak příběhy dětí – a určitě i zkušenosti z vašeho života.

Mnoho křesťanů určitě cítí potřebu chránit práva dětí, ale také rezignaci, protože dnes vyhrávají práva dospělých. Jak byste odpověděla na jejich obavy?

My jako křesťané se přece nerozhodujeme o tom, co říci či koho ochraňovat na základě toho, jestli to je, nebo není populární, či dokonce jestli to má šanci „vyhrát“. Jsme povoláni k tomu ochraňovat ty nejzranitelnější. Už od Starého zákona jsou děti bez otce chápány jako skupina obyvatel, která vyžaduje zvláštní ochranu a péči. A dnešní doba ve věcech redefinice rodiny a se soudobými moderními technologiemi takové děti doslova vyrábí. Jak bychom mohli říkat, že milujeme Krista, ale přitom se nepostavit za tyto „poslední z posledních“, za děti, kterým je nejvíc ubližováno? Ta základní pravda, že muž a žena jsou odlišní a že jejich celoživotní svazek dává dětem to, co nedá žádný jiný vztah dvou dospělých lidí, nezůstane ukryta. Tak jako boj proti nespravedlnosti potratů a důkazy o tom, že děti mají právo na život, vyjdou na povrch, stejné je to i s právy dětí na svého tátu a svou mámu. Pravda nevydrží dlouho „pohřbena“. Jak říká jeden můj dobrý přítel Dough Mainwaring, homosexuál a zastánce manželství jako svazku muže a ženy: „Nikdy nebudeš na špatné straně historie, když jsi na straně přirozeného řádu.“ A přirozený řád nám říká, že děti mají právo, touhu a potřebu lásky své mámy a svého táty.

O autorovi| Rozhovor byl přeložen se svolením australského křesťanského média The Gospel Coalition Australia, kde vyšel letos v květnu.