Ve skutečnosti však nejde o konfrontaci legalismu a liberálních postojů, nýbrž o interpretaci toho, co je životná tradice. Co je tradice, která je nosná, trvalá, a co je tradice ve smyslu konvence, zvyklosti, dočasného řádu. Jde o rozlišení podstatného a trvalého od dobově a kulturně podmíněného, pomíjivého ve vztahu k Bohu.

Tehdy nešlo primárně o hygienu

Ježíš je jako autorita osloven farizeji a zákoníky, proč jeho učedníci nedodržují v té době platné zvyklosti o čistotě. Tyto zvyklosti měly vést k posvěcení života, k větší blízkosti k Bohu. Text nám nic neříká o tom, zda si učedníci mohli či nemohli omýt ruce, jak tyto předpisy vyžadovaly. Prostě konstatuje, že jedli s neomytýma rukama. Tehdy nešlo primárně o hygienu!

Učedníci si měli ruce omýt z důvodů kultické čistoty, protože se na trhu nebo jinde při obstarávání potravy mohli setkat s něčím kulticky nečistým, co by pak poskvrňovalo je samotné i pokrm. Pro tuto tradici nelze najít patřičné předpisy v Zákonu, farizejové a zákoníci je vyvodili z obecnějších příkazů o kultické čistotě. Šlo tedy o aplikaci do života, jak se v průběhu času ustavila. Oni ji však povýšili na neměnný zákon.

Ježíš na jejich rigorismus reaguje kritickým odkazem na knihu Izajáš a posléze objasňuje, v čem jejich omyl spočívá: zaměnili neměnnost Božích ustanovení s jejich historicky podmíněnou aktualizací, jež je lidským počinem. Jádrem sporu je tedy smysl Božích ustanovení a jeho aplikace do života, která prochází proměnami s ohledem na kontext. Ježíš pak pro lepší pochopení uvádí příklad, který ukazuje, že se farizejům a zákoníkům s jejich aplikací, jakkoliv snad dobře míněnou, daří vylévat dítě i s vaničkou, totiž že svou rigorózní interpretací de facto ničí smysl základních ustanovení.

Cílem Božích ustanovení je ochrana plnosti života společenství i jednotlivce – o tuto plnost života je tedy třeba aktuální interpretací usilovat. Je třeba se soustředit na to, co je podstatné, co skutečně odpovídá Božímu záměru, a mít odvahu opouštět to, co je nepodstatné, co zavání formalismem a rigorózním legalismem. Ježíš kritizuje povýšení lidských výkladů na Boží ustanovení a jejich nemilosrdné vymáhání.

Zaměřit se na podstatné

Protože se i učedníkům zdál Ježíšův výklad příliš radikální, ozřejmuje jim smysl ustanovení o kultické čistotě. Nekritizuje tato ustanovení jako taková, ale zaměřuje pozornost posluchačů na podstatu čistoty. Formální aspekty jsou podružné, protože základem pravého vztahu k Bohu je čistota srdce. Pouhé dodržování vnějších zvyklostí nevede k té čistotě, o niž ve vztahu k Bohu jde. Důležitá je očista srdce, nitra člověka, protože právě z něho vychází to negativní, co vztah k Bohu ničí, co člověka a celou společnost poskvrňuje. Předpisy a ustanovení mají člověku sloužit, aby tuto čistotu srdce budoval, ale jejich čistě formální dodržování bez vnitřní proměny nemá valnou cenu.

Dnešní text nás tedy vybízí k úsilí o očistu smýšlení, vnitřního nastavení, k otevřenosti a k odvaze opustit formalismus a zaměřit se na podstatné. To se týká všech oblastí našeho života, od náboženských úkonů až po běžné denní rituály. Tradice jsou v našem životě velmi potřebné, protože nám poskytují zakotvení v čase i prostoru. Je ovšem nezbytné se čas od času ptát, jaký je jejich smysl, jak nás vedou k plnosti života. A pokud zjistíme, že jsou pro nás už jen formalitou, je třeba se vrátit k jejich základu, k jejich pravému smyslu a jejich aplikaci do života zreformovat. To je to, o co usiluje i papež František.

Nectít Pána jen rty

Současná covidová situace nám nabízí lecjaké možnosti reflexe a sebereflexe ve vztahu k modlitbě, bohoslužbám, církvi, setkávání s druhými, každodenním rituálům, zábavě, médiím… Je na čase se podívat na to, co jsou jen tradice lidské, jež přestaly fungovat, a vrátit se k tomu, co bylo jejich základem, k Božím nárokům, aby o nás neplatilo právě to, co Ježíš slovy Izajášovými řekl svým oponentům: „Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými“ (Iz 29,13).

O autorovi| Mireia Ryšková, Autorka přednáší biblistiku na KTF UK v Praze