Farníci z Šilheřovic na Hlučínsku přivítali v neděli 15. srpna v den tzv. odpustu (poutní slavnosti) ve svém kostele Nanebevzetí Panny Marie hned dva zvony. První je zbrusu nový a jménem sv. Barbora navazuje na zvon, o který farnost nadobro přišla za druhé světové války. Dílo italských zvonařů má nést mírové poselství, podotýká šilheřovický duchovní správce P. Jakub Štefík: „Hlas zvonů je hlasem míru. Jedno přísloví říká, že i když zvon není vidět, lidé rozumí jeho řeči. Věřím, že to platí i o místních lidech.“ I proto celý letošní odpust rámoval podtitul „Slavnostní den česko-německého přátelství“.

Napravování křivd

Důkazem napravování dávných křivd může být i příběh druhého zvonu, který v Šilheřovicích odbíjel už mezi lety 1764 a 1942. Ještě před zrekvírováním německou armádou a převozem do Hamburku stihl místní občan pan Hájek do kovu vyrazit adresu Šilheřovic. V přístavním městě na shromaždišti zabavených zvonů ten šilheřovický jen těsně unikl zkáze. Zachránilo ho jeho stáří, novější zvony se tavily přednostně. Kvůli nástupu komunistů ale o návratu nemohla být řeč. První informace, že zvon válku přečkal, přišly do Šilheřovic v 60. letech. Snahu o jeho vrácení ale zmařila normalizace.

Mezitím šilheřovický zvon plnil svůj účel v Kolíně nad Rýnem. Dlouhá léta svolával k modlitbám v nově zbudovaném kostele sv. Gertrudy v širším městském centru. Poslední etapa úsilí o vrácení zvonu začala okolo roku 2015 a největší překážkou byla byrokracie. Zvon totiž oficiálně patřil státu, a tak se do procesu zapojila i německá ministerstva a velvyslanectví v Praze. Zvonice u kostela sv. Gertrudy je teď prázdná, pastorační asistent kolínské farnosti Peter Otten ale v rozhovoru pro stanici domradio.de tvrdí, že to farníky nemrzí: „Ten zvon nám nepatřil. Do Německa se dostal ilegálně. Bereme to jako samozřejmost, že se zvon po letech vrací zpět.“