V čase dovolených přinášejí výletníci povzbuzení například do farností P. Andreje Slodičky, který se stará o kostely v beskydských Starých Hamrech, Bílé a na Ostravici. „Přichází k nám více lidí. Na Gruni máme právě proto během prázdnin pravidelné mše svaté v neděli odpoledne,“ zmiňuje kněz dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů na odlesněném hřebenu s výhledy na slovenská pohoří. Dorazí také větší skupiny: třeba hosté Domu sv. Josefa na Gruni nebo účastníci táborů. V řadách přespolních se čas od času objeví rovněž ministrantské posily. „Jezdí i lidé, kteří tu mají kořeny. Za první republiky měly Staré Hamry 3000 obyvatel, po stavbě přehrady Šance se počet snížil pod 600,“ vypráví P. Slodička o osudu obce, kterou zatopila vodní nádrž. Jádro farníků ze Starých Hamer tvoří zhruba deset lidí. Při pouti ke sv. Jindřichovi se ale 11. července zaplnil kostel na břehu přehrady do posledního místa.

„Návštěvy v jednotlivých farnostech považuji za příležitost povzbudit místní věřící, že i pokud jich do kostela ve všední den nebo i v neděli přichází pouze malý počet, nemusí se cítit osamoceni, protože jejich malé farní společenství je součástí větší rodiny českobudějovické diecéze a katolické církve,“ potvrzuje pro KT českobudějovický biskup Vlastimil Kročil, který se v sobotu 24. července chystá do Včelničky u Kamenice nad Lipou, kde bude žehnat nově postavenou kapli. O den později jede do Červené Řečice na poutní mši svatou. Poslední srpnovou neděli prožije v Zátoni, kde bude slavit dokončení renovace kostela. „Je pro mě velkým povzbuzením vidět péči, kterou němečtí rodáci ze Zátoně věnují místnímu kostelu a sepětí se svým rodištěm, jež si navzdory všemu uchovali,“ připojuje biskup.

Na některých místech českobudějovické diecéze se v prázdninových měsících i několikanásobně zvyšuje počet účastníků bohoslužeb. „Zde v okolí se to týká hlavně kostela na Srní a v Kašperských Horách, u nás totiž bývají mše nepravidelně,“ říká Václav Volenec, správce poutního Domu sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic, stojícího hned vedle kostela sv. Vintíře s unikátním skleněným oltářem a křížovou cestou.

„Během roku je účastníků nedělních mší sv. v Kašperských Horách kolem 80, zatímco v letních měsících jejich počet stoupne i na 300,“ potvrzuje jeho slova farní vikář v Sušici a okolí P. Jan Kulhánek. Bývá svědkem toho, jak se jindy prázdné kostely zcela zaplní během tradičních česko-německých poutí a slavností. Je totiž správcem i sousedních farností Kašperské Hory, Hartmanice, Rejštejn, Srní, Mouřenec, Hůrka, Prášily, Dlouhá Ves a Dobrá Voda.

Překvapilo mě, kolik nás je

Podobně to vypadá i na Železné Rudě, kam mimo turistickou letní nebo zimní sezonu přijde na sobotní večerní mši svatou kolem 15 místních. Nyní v prázdninovém období, kdy na faře stojící hned vedle kostela bydlí rodiny nebo skupiny mládeže, bývají lavice zaplněné mnohem víc. „Překvapilo mě, kolik je tady v kostele najednou lidí,“ svěřila se třeba Pavla Antošová z Českých Budějovic, která sem na železnorudskou faru přijela prožít týdenní rodinnou dovolenou. Z jejich party přijde do kostela na sobotní mši i přes 30 lidí, a to je pak pořádně znát.

Místa, která přes rok zůstávají naprosto tichá, oživují alespoň jednou do roka letní poutní mše svaté. Česko-německá pouť se počátkem července koná každoročně u kapličky na Bučině a účastní se jí i věřící z Německa, kteří museli po válce opustit své zdejší domovy. Letos ji pro desítky poutníků sloužil salesián P. Tomáš Rádl. Bučina patřila ke Knížecím Pláním, kde kostel za komunistického režimu v 50. letech vyhodili do povětří, stejně jako některé jiné šumavské kostely.