Plenární zasedání od 16. do 18. června mělo devět programových bodů, jen o tomto se ale vášnivě debatovalo dlouho předem. Vzápětí po zvolení Joea Bidena prezidentem loni v listopadu se totiž objevilo dilema: tento teprve druhý katolík v prezidentském úřadě chodí pravidelně ke svátostem, avšak podporuje politiku umožňující umělý potrat. Přislíbil uzákonit interrupce na federální úrovni, chce uvolnit pravidla pro potraty a zavést jejich úhradu z federálních prostředků, zrušil zákaz financovat mezinárodní pomoc, která může potraty zahrnovat. Na druhou stranu, osobně nikdy učení církve nezpochybnil a v soukromí se k němu kloní, jak připomněl magazín National Catholic Reporter.

Ihned v den Bidenovy inaugurace vydal předseda Americké biskupské konference (USCCB) José Gomez místo gratulace výstrahu před „politikou, která prosazuje morální zlo“. USCCB se pokusila vytvořit oddělení, které by reagovalo na prezidentovy kroky. Letos v únoru pak začala biskupská doktrinální komise tvořit dokument k otázce, kdo je, a kdo není způsobilý přijímat eucharistii. Několik biskupů, mezi nimi sanfranciský arcibiskup Salvatore Cordileone, vydalo pastýřské listy či prohlášení, kde plánovaný text otevřeně spojují s ambicí zamezit Bidenovi – a také katolické předsedkyni Sněmovny Nancy Pelosiové – přistupovat ke svatému přijímání.

Stejně hlasitě se ale zvedly hlasy biskupů varujících před instrumentalizací eucharistie a jejím zneužitím k politickým cílům. „Jakékoli úsilí naší konference o kategorické vyloučení katolických politiků z eucharistického společenství podle jejich postojů k veřejným otázkám vrhne biskupy do samého středu toxického stranického sporu, který narušil politickou kulturu a zmrzačil smysluplný dialog,“ upozornil na plenárním zasedání podle magazínu Crux kardinál Joseph Tobin. Narážel na vyhrocenou liberálně-konzervativní rozpolcenost a zpolitizovanost americké společnosti i blízkost některých biskupů k politickým silám v zemi.

Ve stejném duchu se do debaty vložila dokonce vatikánská Kongregace pro nauku víry. Její prefekt kardinál Luis Ladaria na počátku května sice potvrdil platnost nóty z roku 2002, kterou Vatikán zavázal katolické politiky prosazovat křesťanské hodnoty, zároveň však připomněl, že posouzení způsobilosti k eucharistii je vždy mezi jednotlivcem a jeho pastýřem, nikoli celou biskupskou konferencí (viz KT 21). Nadto Ladaria upozornil USCCB, že bez předchozího vyváženého dialogu mezi členy episkopátu by se celonárodně závazný dokument „mohl stát spíše zdrojem sváru než cestou k jednotě“.

Eucharistie není jen symbol

I vzhledem k málo vyhovující online formě zasedání požádalo sedm desítek biskupů o posunutí debaty na osobní setkání na podzim. Arcibiskup Gomez přesto tento bod zařadil a po dvou hodinách rozmluvy přecházející v hádku bylo o vypracování dokumentu rozhodnuto.

„Za 38 let svého členství v této biskupské konferenci si nemohu vzpomenout na podobný okamžik,“ řekl médiím kardinál Wilton Gregory z Washingtonu. „Volili jsme buď vydat se na cestu k posílení jednoty mezi námi, nebo se spokojit s vytvořením dokumentu, který jednotu nepřinese, ale může ji velmi dobře ještě více poškodit,“ dodal. Že čtvrtina hlasujících byla proti (celkem 55) je podle komentátorů příliš mnoho a jejich oslyšení pak bezprecedentní.

Předseda doktrinální komise USCCB, biskup Kevin Rhoades, však trvá na tom, že dokument je potřebný. Podle něj se nemá v první řadě týkat konkrétních jednotlivců (ačkoli se jim zcela nevyhne), ale chce po pandemické nepřítomnosti pozvat věřící zpět ke společnému slavení a připomenout jim pravý význam eucharistie.

Komise má nyní do listopadového plenárního zasedání vypracovat konečné znění. Odsouhlasit jej pak musí alespoň dvě třetiny episkopátu, neobejdou se však bez finálního souhlasu Vatikánu.