7. 6. 2021
|Slabá větévka, která jeho péčí vyraší, ponese plody. A Pán mě zve k tomu, abych se podílel na tomto růstu a stal se tak jeho spolupracovníkem.
Nastavení druhé tváře neznamená nechat se „otloukat“, ale nastavit špatnosti zrcadlo a tak ji usvědčit! Možná je třeba udělat vždy něco navíc!
Církev vítězí nad svými nepřáteli právě tím, že se za ně modlí. Dnes mě Pán znovu zve k dokonalosti – skutečně chce, abych byl jeho obrazem.
Můj vztah k Bohu ať je co nejintimnější a nejdůvěrnější. Právě ve skrytosti se mohu připravit na společné slavení s celou církví. Pocta vzdávaná veřejně pak bude upřímnější.
Vezmu Pána za slovo: kéž nás v našich pokušeních neopouští! Zamyšlení nad tolikrát vyřčenými prosbami mě má přivést k hlubšímu pohledu na modlitbu, kterou nám odkázal…
Čistý a jednoduchý pohled je výzvou společnosti, která tolik věcí zastírá, komplikuje a snaží se, aby pravda nevyšla najevo. I zde může Ježíšův pohled uzdravovat!
Pokud se opravdu budu řídit těmito slovy, Ježíšův klid a pokoj mě udělá šťastným a bude ze mě vyzařovat i navenek.
Připravilo Pastorační středisko Arcibiskupství pražského