Velmi pravděpodobně ano. Vidíme to již v pozorovaných datech a ukazují to i scénáře vývoje. Zvyšuje se intenzita srážek, ale zároveň roste pravděpodobnost vysokých teplot, výskytu horkých vln a epizod sucha. Nejde jen o rostoucí teploty. Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vodní páry, a když nastanou vhodné meteorologické podmínky, může prudce spadnout výrazně více srážek než v minulosti.

Léto bylo v celé Evropě v mnoha ohledech velmi extrémní. Český teplotní rekord z roku 2012 o hodnotě 40,4 °C byl letos výrazně překonán hned několikrát. Nejvyšší hodnotu jsme zaznamenali v Doksanech (41,9 °C). Vyskytla se celá řada dní se souběhem horkého dne s maximální teplotou nad 35 °C a tropické noci s minimální teplotou nad 20 °C. Právě tropické noci představují pro organismus jednu z největších zátěží, protože neposkytují dostatek času k ochlazení a regeneraci.

Zatím to považujeme za extrém, ale nepodaříli se zpomalit oteplování způsobené lidskou činností, zejména omezením emisí skleníkových plynů, mohou podobná léta za dvacet třicet let představovat nový normál. Před rokem 2015 se souběh tropických dní a tropických nocí vyskytoval v ČR jen málo. Ale pokud nastane globální oteplení o 2 °C, lze očekávat výskyt třeba i sedmi takových dní v kuse a celkem za sezonu i více než deset dní. Situace bude samozřejmě nejhorší tam, kde bývá nejtepleji. U nás tedy na jižní Moravě a v Polabí, ale také ve velkých městech, kde zejména v noci situaci zhoršuje tepelný ostrov. Jinými slovy – to, co dnes považujeme za extrém, by se mohlo stát běžným. Dobrou zprávou je, že budoucnost není předem daná. Scénáře s výrazným snižováním emisí stále ukazují letošní léto jako spíše výjimečný než běžný stav.

Smrtící léto

Horko je překvapivě nižší hrozba než chlad a podle toho máme počet senzorů v těle – na chlad máme 250 tisíc receptorů, pro teplo jen 30 tisíc. Nicméně horko je zároveň největší zabiják ze všech typů extrémů počasí v Evropě. Proti chladu se totiž ubráníme, máme historickou zkušenost a víme, jak zateplit obydlí, jak si vyrobit teplé oblečení a jak vyhřát byt.

Podle vědeckého článku v Nature Medicine z roku 2025 je počet úmrtí na horko a na chlad ve velkých městech Evropy přibližně do roku 2035 vyrovnaný. Úmrtí z horka však s klimatickou změnou v následujících letech prudce převýší úmrtí ze zimy. Čím více skleníkových plynů, tím pesimističtější scénář.

Pro lehce oblečeného člověka v klidových podmínkách je ideální teplota vzduchu 28 °C. Hypothalamus, zodpovědný za termoregulaci, pak nemá se zdravým fungováním těla moc práce. Pokud se člověk zahřeje a okolní vzduch je stále chladnější než lidské tělo, hypothalamus vyvolá rozšíření podkožních cév, které předávají tělesné teplo okolí. Když je třeba zchladit tělo ještě více, hypothalamus aktivuje potní žlázy k vylučování potu, jehož odpařování kůži ochladí. Proto je tak důležité v horku dostatečně pít.

Pokud se však přehřeje samotný hypothalamus, například při úpalu, selžou samotné termoregulační mechanismy organismu. Tělo poté ztratí schopnost se potit, nebo se naopak potí podezřele hodně, nastoupí nevolnost, zmatenost, malátnost, zvýšená tepová frekvence a hrozí bezvědomí. Někdy lidé zemřou jen proto, že zmatenost vyvolaná úpalem jim znemožní včas vyhledat pomoc, i když by si za normálních podmínek bez problémů poradili.

Člověk tedy dočasně zvládne vyšší teploty, ale je nutné poskytnout tělu i čas na ochlazení. Tropické noci tak skrývají určité nebezpečí. Ideální teplota ložnice je 18 °C. Výrazně vyšší teploty často znamenají neschopnost usnout, časté probouzení, noční pocení či dehydrataci. Vyčerpaný člověk je pak za denního vedra o to více ohrožen kolapsem, srdeční arytmií a v krajním případě smrtí. Přehřátí nejvíce ohrožuje starší lidi (65+), zvláště ženy. Důvody jsou pravděpodobně socioekonomické – ženy seniorky statisticky nemají tolik peněz, aby si mohly pořídit drahou klimatizaci do bytu nebo auto s klimatizací. Od roku 1987 do 2019 riziko úmrtí v důsledku veder vzrostlo v Česku o 42 % (u žen o 56 %, u mužů jen o 3 %). U populace nad 90 let riziko stouplo téměř o 700 %, jak zjistila studie českých vědců v roce 2024.

Před vedrem by se měli chránit zvláště lidé s kardiovaskulárním onemocněním či hyperfunkcí štítné žlázy. Těžkosti zažívají i lidé obézní, neboť mají ztížený odvod tepla kvůli větší izolaci tukovou tkání. Ve velkém ohrožení jsou ale hlavně děti do dvou let, neboť ještě nemají plně vyvinutou termoregulaci.

Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo mezi lety 2000 a 2019 v důsledku extrémního horka na světě skoro půl milionu lidí ročně, z toho 36 % v Evropě. Jen mezi lety 2022 a 2024 v rámci vln veder zemřelo v Evropě přibližně 180 000 osob. Nejvíce zasažené státy byly tradičně na jihu – Itálie, Španělsko, Řecko a Rumunsko, ale přidalo se i Německo. Studie z velkých evropských měst, kde žije třetina evropské populace, ukázaly, že 68 % těchto úmrtí by bez lidmi vyvolané klimatické změny pravděpodobně nenastalo.

Co dělat, až bude zase vedro

I když horké dny už pominuly, je dobré mít po ruce pár užitečných rad, až zase dorazí.

V době veder je důležité využít každou možnost ochlazení bytu. Například větrat jen v čase, kdy venkovní teplota nepřesahuje 25 °C – tedy přes noc, nejpozději ráno. Pomohou i reflexní fólie na oknech, případně žaluzie před okny nebo mezi skly. Žaluzie v pokoji nebo tmavé závěsy pouze ohřejí vzduch v místnosti mezi nimi a oknem. Nevlastníte-li klimatizaci, je možné dát večer povlečení do lednice, rozvěsit před větrák mokré ručníky na odpar, případně umístit před větrák nádobu s ledem. Poslední záchranou je zchlazení ve sprše bez utření, nebo aspoň lokty do vody. Úlevu přináší i vlhké oblečení či šátek přiložené na krku a hlavě, případně zabalení ledu do ručníku přiloženého na tělo. Odpar vody je účinná zchlazovací strategie, spolehlivě také pomůže se po sprše bez utření položit před ventilátor.

Radka Kellnerová pracuje v Ústavu termomechaniky AV ČR, Eva Holtanová na Katedře fyziky atmosféry MFF UK.