Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) evidovaly úřady na konci loňského roku přes 930 tisíc registrací zaměstnaneckých vztahů cizinců (někteří pracují na více smluv). Jejich počet stále roste a odchod cizinců z trhu práce by vedl ke kolapsu nebo vážným problémům v mnoha odvětvích. Každý z nás by to velmi rychle pocítil v nemocnicích, obchodech, ale kolabovalo by i stavebnictví a další provozy. Mediánová (prostřední) mzda pracovníka z Ukrajiny je 34 000 Kč, což je o 10 000 Kč méně než u Čechů. Zároveň jsou zahraniční pracovníci zaměstnaní v nekvalifi-kovaných a fyzicky náročných profesích jako pomocní dělníci či montéři.

Podle letošního výzkumu STEM si 58 % české veřejnosti myslí, že zaměstnávání cizinců je jediným řešením nedostatku pracovních sil, ale zároveň 65 % uvádí, že u nás pracuje příliš mnoho cizinců, a dokonce 47 % v nich vidí hrozbu, ať už konkurenční, či bezpečnostní. Vzniká tak absurdní situace, kdy tyto pracovníky potřebujeme, panuje na tom společenská shoda, ale zároveň je tady příliš nechceme nebo se jich bojíme. A to je možná jednou z příčin, proč dlouhodobě přehlížíme skutečnost, že zde mnoho cizinek a cizinců vykonává těžkou a rizikovou práci ve zcela nedůstojných a vykořisťujících podmínkách.

Migranti často pracují ve vzájemně provázaných nelegálních agenturách, nemají smlouvu nebo mají smluv několik a není patrné, která je platná. Mzda jim je často vyplácena v hotovosti bez ohledu na počet odpracovaných hodin. Z dohodnuté výplaty jim jsou strhávány různé poplatky – např. za tlumočníka, bydlení na ubytovně, ochranné pracovní prostředky či různé nelegální pokuty za způsobenou škodu, neplnění norem či nepřítomnost na pracovišti z důvodu návštěvy lékaře. Na konci měsíce pak dostanou částku, která jim sotva stačí na jídlo a základní potřeby. Mnoho cizinců platí několik tisíc eur za zprostředkování práce v Česku, na cestu si půjčuje celá jejich rodina a ze svého výdělku tuto částku i několik let splácejí.

Důvodů, proč v takovém zaměstnání zůstávají, je několik. Samozřejmě neznalost jazyka, malé či neexistující sociální kontakty mimo práci, neznalost českého práva, složité zákony a byrokracie. Hlavní příčina však spočívá v závislosti na zaměstnavateli. Vízum či povolení k pobytu cizince jsou většinou navázané na konkrétního zaměstnavatele a prvních šest měsíců od příjezdu od něj nemohou odejít, ani kdyby k tomu měli odvahu. Rozhodne-li se pracovník dát výpověď později, vystavuje se velkému riziku, že se mu nepodaří vše zvládnout, a pobytové oprávnění tak ztratí. Je na zaměstnavateli závislý ekonomicky i sociálně a v případě, že se cizinec brání, je mu vyhrožováno okamžitou ztrátou bydlení a vyhoštěním.

Zbytečná úmrtí

Systémové přehlížení a nedostatečná ochrana zahraničních pracovníků vede ke smrtelným pracovním úrazům. Nejtragičtější příběh z poslední doby je stále nedořešen. Ve fabrice společnosti Hasit na Klatovsku zemřel teprve patnáctiletý ukrajinský chlapec. Hoch, který v závodě pracoval načerno na nebezpečném stroji, utrpěl v provozu devastační zranění a na místě zemřel. Případ obnažil selhání bezpečnostních standardů, nulové pojištění i nelegální využívání nezletilých zahraničních brigádníků, které zřejmě nelegální agentura poslala do nebezpečného provozu, a společnost Hasit tyto praktiky tolerovala. Podobně tragický rozměr má případ mladé bulharské matky Suzany, která pracovala jako uklízečka v provozech v Modřicích u Brna a zemřela po pádu z okna při jeho mytí ve velké výšce v brzkých ranních hodinách.

Tragické smrti mladých lidí nejsou nešťastnými náhodami – jsou vyústěním systému, který dlouhodobě toleruje práci načerno, zastřené zprostředkování a rezignaci na bezpečnost práce. Pokud stát nezjednoduší možnost změny zaměstnavatele, nezpřísní postihy pro nepoctivé agentury a firmy, které si je najímají, a nezajistí důslednou kontrolu i ochranu obětí vykořisťování, nic se nezmění. Lidé, kteří těžce pracují, budou nadále žít v nedůstojných podmínkách a my si budeme pravidelně číst titulky o další zbytečné smrti na pracovišti.

Autorka je ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.