Desítky tisíc účastníků z celého Německa zaplnily 13. - 17. května centrum města. Bylo to patrné už během zahajovacího večera, kdy se kolem dómu sv. Kiliána a na dalších místech představovala jednotlivá děkanství würzburské diecéze. Místní návštěvníky vítali zpěvem, tancem, cirkusovými vystoupeními, občerstvením i nabídkou společné modlitby.

Výzva „Vzchop se, vstaň!“ nemířila jen do osobního života věřících, ale také k mnoha společenským a politickým problémům, kterým dnes Německo i velká část světa čelí. Už během úvodního večera na prostranství před würzburskou rezidencí zaznívala z úst Irme Stetter-Karpové, předsedkyně Ústřední komise německých katolíků, würzburského biskupa Franze Junga i dalších hostů jasná slova o tom, že církev musí stát „na straně svobody a demokracie v době, kdy se světem šíří války a kdy mocnosti prostřednictvím algoritmů a sociálních sítí rozeštvávají lidi“. Pozvání přijali mj. prezident FrankWalter Steinmeier, kancléř Friedrich Merz i bavorský ministerský předseda Markus Söder.

O synodě i politice

Pětidenní událost vyplnily bohoslužby, biblické dialogy, koncerty i nejrůznější diskuse - celkem 900 programových bodů. Bylo zřejmé, že se němečtí katolíci snaží promýšlet témata, která se jich bolestně dotýkají - např. úbytek věřících či hledání, jak žít v církvi „synodálněji“.

V debatách se rovněž často objevovaly praktické zkušenosti s bohoslužbami vedenými laiky (např. křty či pohřby). Diskutovalo se, jak lépe uspořádat bohoslužebné prostory pro dnešní poměry nebo jak pečovat o církevní život na venkově, kde už není možné pravidelně slavit mši svatou.

Na závěr víkendu přijel kardinál Mario Grech, generální sekretář Biskupské synody. S německými katolíky diskutoval o tom, jak více propojit německou synodální cestu s celosvětovým synodálním procesem. Možná si z Würzburgu do Vatikánu odvezl také ujištění, jež zaznělo už během zahajovacího večera z úst Irme Stetter-Karpové. „Jsme tady,“ prohlásila s přáním, aby tato slova slyšel i papež Lev XIV. a „věděl, že se němečtí katolíci chtějí podílet na reformě církve“.

O smíření s krajany

„Katholikentag je vlastně festival, několik radostných dní, které ukazují pestrost života katolické církve i bratří protestantů v Německu,“ shrnul P. Vladimír Kelnar, pořadatel za Českou biskupskou konferenci. „Pozvání přijalo i několik našich biskupství, která se představila mezi stovkami stánků na břehu Mohanu. Překvapil mě obrovský zájem o českou církev - otázky směřovaly na život jednotlivých diecézí, návštěvníci často znali jméno nového pražského arcibiskupa. Bylo evidentní, že němečtí katolíci nežijí jen sami sebou, ale zajímají je i sousedé,“ ocenil.

Martin Barus, zastupující litoměřickou diecézi, upozornil na zájem o Rok smíření, který vyhlásil na severu Čech arcibiskup Stanislav Přibyl pastýřským listem na začátku roku. Příchozí si odnášeli nejen letáky, ale i výtisky Modlitby Roku smíření. P. Kelnar pokračoval: „Často k nám přicházeli potomci našich někdejších krajanů německé národnosti, kteří reagovali na označení,Tschechische Bistümer‘ (česká biskupství). Zajímali se, jak se naší církvi daří, a vyprávěli příběhy, kdo se kde narodil a odkud pochází, kam pravidelně jezdí. Zastavovali se u nás také lidé z příhraničí.“ A uzavřel tipem na příští rok: „Bylo by dobré připravit mapu zejména poutních míst, o něž se lidé velmi zajímali - vyptávali se totiž na možnosti ubytování v církevním prostředí.“