28. 10. 2025
|Papež Lev XIV. a britský král Karel III. se poprvé za téměř půl tisíciletí od anglické reformace a rozdělení v roce 1534 společně modlili. Chtějí tvořit „val proti rozdělení a tyranii“ a podporovat sbližování mezi katolíky a anglikány.
Britský král Karel III. se ve čtvrtek 23. října v rámci státní návštěvy Vatikánu pomodlil s Lvem XIV. Sešli se v Sixtinské kapli v doprovodu královny Camilly, druhého nejvýše postaveného anglikánského arcibiskupa z Yorku Stephena Cottrella (který s papežem slavnost vedl) a také katolického arcibiskupa Westminsteru kardinála Vincenta Nicholse. Během modlitby přítomné sbory – Sixtinské kaple i anglický Dětský sbor královského paláce sv. Jakuba a sbor kaple sv. Jiří z Windsoru – zpívaly verše ze Žalmů 8 a 64 v latině a angličtině. Četlo se také z Pavlova listu Římanům (8,22–27) a na závěr papež a arcibiskup Cottrell přednesli modlitbu v angličtině, píše agentura CNA.
Jde o historickou událost. Panovník je totiž formální hlavou Anglikánské církve (anglické Church of England). Za téměř 500 let od jejího vzniku se dosud žádný panovník s nejvyšším představitelem katolické církve nezúčastnil společné ekumenické modlitby. V posledních letech však došlo k několika symbolickým sbližujícím událostem.
„Je to velký krok vpřed v jednotě a modlitbě,“ popsal událost pro BBC P. Robert Dykes z farnosti sv. Josefa ve Wirralu, který byl ve Vatikánu s padesátkou svých farníků. „Doba vzájemné nedůvěry je skutečně nyní u konce,“ komentoval událost Jamie Hawkey, kanovník a teolog z Westminsterského opatství. „Před sedmdesáti lety nebylo možné, aby katolíci a anglikáni vstupovali do kostelů těch druhých, aniž by to vyvolalo velké pohoršení. Toto je okamžik, kdy lze vidět, že historie se začíná hojit,“ cituje ho deník Guardian.
Anglikáni a katolíci mají k sobě blízko: obě církve vycházejí ze společných základů a mají episkopální (biskupskou) strukturu. Letos 8. dubna král Karel s královnou Camillou navštívili už nemocného papeže Františka. Cílem Buckinghamského paláce bylo posílit pouto mezi oběma denominacemi. Dobré vztahy mohou totiž tvořit „ochranný val proti těm, kdo podporují konflikty, rozdělení a tyranii“, jak uvedl králův mluvčí. Budování mostů mezi vyznáními je ostatně dlouhodobým důrazem Karla III., který se mezináboženskému dialogu věnoval už dřív a třeba v roce 2019 se zúčastnil svatořečení Johna Henryho Newmana. Dobré vztahy s katolíky (včetně papežů) udržovala i Karlova matka Alžběta II.
Kromě společné modlitby se nyní papež s králem potkali v Apoštolském paláci a při slavnostní ceremonii obdržel Karel III. čestný titul „Královského bratra sv. Pavla“ v bazilice sv. Pavla za hradbami, která má historické vazby právě na anglické panovníky. „Před reformací byli označováni za ochránce tohoto chrámu. Benediktinské opatství má dodnes jako součást svého erbu symbol Podvazkového řádu, který je nejvyšším řádem ve Spojeném království,“ vysvětlil pro Vatican News P. Martin Browne, irský benediktin a úředník Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů. V roce 1966 se zde, nad hrobem apoštola Pavla, setkal Pavel VI s anglikánským arcibiskupem z Canterbury Michaelem Ramseym. A papež mu tehdy navlékl svůj biskupský prsten.
Král při ceremonii v bazilice seděl na trůnu vytvořeném pro tuto příležitost – nese královský erb a latinský nápis Ut unum sint (Aby byli jedno, viz J 17,21). Ten zde zůstane a v budoucnu ho bude využívat král, jeho dědicové a nástupci, shrnují Vatican News. Poté co benediktinský opat Donato Ogliari přečetl prohlášení o bratrství – s odvoláním na „společnou ekumenickou cestu“ a na „bratrský úkol“ – si on i kardinál James Michael Harvey, arcikněz papežské baziliky, vyměnili s králem Karlem znamení pokoje.
Modlitba v bazilice, kterou přednesl arcibiskup Westminsteru, obsahovala modlitby za pastýře Boží církve „po celém světě“, zejména za papeže Lva XIV., a také za „vládce národů“, zejména za krále Karla III. V souladu s tématem královské návštěvy se kardinál Harvey modlil i za stvoření, aby jeho „volání“ bylo slyšeno a chráněno ve prospěch budoucích generací.