Pan kardinál byl nejprve v Ústřední vojenské nemocnici od 6. října, kde několikrát podstoupil akutní operaci břicha, po určité stabilizaci byl ve čtvrtek 30. října z nemocnice propuštěn do domácího ošetřování. Hned dva dny poté ovšem musel být kvůli rychlému zhoršení opět hospitalizován.
Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Jeho tělo bude poté uloženo v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta v katedrále.
Kondolenční kniha je k dispozici od úterý 4. listopadu 12.00 v recepci Arcibiskupského paláce.
Se zesnulým se bude možno osobně rozloučit v kostele Všech svatých ve čtvrtek 13. a pátek 14. listopadu od 12.00 do 18.00. I při této příležitosti bude možno podepsat kondolenční knihu, sdělilo arcibiskupství.
Mnoho osobností se ohlíží za jeho životem. „Vážil jsem si jeho statečnosti a aktivit v době totality a oceňoval jsem jeho důležitou roli při obnově církve v demokratické společnosti, kterou sehrával, ať už jako představitel řádu nebo v biskupské službě. Ať odpočívá v pokoji,“ napsal premiér Petr Fiala na síti X. Šéf Senátu Miloš Vystrčil vzpomněl knihu rozhovorů s Dukou s názvem V Duchu pravdy. „In Spiritu Veritas (V Duchu pravdy) bylo také biskupské heslo kardinála Duky. Jeho životní příběh, ve kterém se nebál nesvobody a nepochopení, zaslouží respekt a uznání,“ sdělil.
Předseda lidovců a končící ministr zemědělství Marek Výborný si Dominika Duku pamatuje jako brilantního učitele na fakultě v Olomouci nebo jako diecézního biskupa, který inspirativně zdůrazňoval, aby se církev neuzavírala do ghetta. „Byť jsem zvláště v poslední době nemohl sdílet některé jeho pohledy a názory, děkuji mu za vše, co pro církev i společnost vykonal dobrého. Nejen v době komunistického pronásledování, ale i při obnově svobodné společnosti. Byl velkým zastáncem svobody a spravedlnosti,“ uvedl Výborný.
„Vyjadřujeme upřímnou soustrast k úmrtí kardinála Dominika Duky. Zůstane v naší paměti jako výrazná postava veřejného života a svědek víry v době totality. Vážili jsme si jeho otevřenosti k mezináboženskému dialogu a jeho vnímavosti k tématům šoa a boje proti antisemitismu,“ napsala Federace židovských obcí v ČR.

Od zámečníka ke kardinálovi

Vlastním jménem Jaroslav Duka se narodil v roce 1943 v Hradci Králové. Vystudoval gymnázium, dál ale kvůli režimu (jeho otec působil u RAF) pokračovat nemohl. Vyučil se strojním zámečníkem a po vojně od roku 1965 začal studovat teologii v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil tajně do dominikánského řádu a přijal řádové jméno Dominik. O dva roky později jej kardinál Štěpán Trochta vysvětil na kněze, pět let působil v duchovní správě pražské arcidiecéze.
Nicméně roku 1975 mu byl odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, načež pracoval 15 let jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň. Přesto žil intenzivně ilegální řádový život a věnoval se studiu. V roce 1981 byl proto odsouzen za „maření státního dozoru nad církvemi“ a 15 měsíců vězněn v Plzni-Borech. Tam se potkal i spřátelil s Václavem Havlem. Po propuštění z vězení pokračoval ve Škodovce. Roku 1986 byl tajně ustanoven provinciálem Českomoravské dominikánské provincie, tím pak byl 12 let.
V červnu 1998 se stal královéhradeckým biskupem, od roku 2004 na čtyři roky i apoštolským administrátorem diecéze litoměřické. V roce 2010 nastoupil po kardinálu Miloslavu Vlkovi na post pražského arcibiskupa a o dva roky později ho papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem.
V den svých 75. narozenin, v dubnu roku 2018, dle předpisů Kodexu církevního práva poslal papeži Františkovi dopis, ve kterém rezignoval na post arcibiskupa. Papež František jeho rezignaci přijal a zároveň Duku vyzval, aby úřad konal dále, dokud nebude stanoveno jinak. Jeho nástupcem pak v roce 2022 jmenoval olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera.
Kardinál Duka také získal několik vyznamenání. Obdržel mezi jinými od prezidenta Miloše Zemana Řád Bílého lva, dostal také francouzský Řád čestné legie, i nejstarší a nejvyšší polské státní vyznamenání Řád bílé orlice.