3. 12. 2024
|Ty, kdo jsou na celém světě pronásledováni pro víru, si připomínali křesťané i Židé ve středu v Praze, Olomouci, Frýdku-Místku či třeba v Litoměřicích. V Praze se konala i odborná konference.
Nejviditelnější akcí Červené středy u nás byla židovsko-křesťanská modlitba v Karolinu, historickém sídle Univerzity Karlovy, a následný průvod centrem Prahy kolem červeně nasvícených synagog a kostelů. „Buďme pozorní ke znamením doby, abychom dokázali být proroky – v tom nejlepším slova smyslu,“ zakončil průvod litoměřický biskup Stanislav Přibyl, který stál před šesti lety ještě jako generální sekretář ČBK u zrodu akce v Česku. Přítomné povzbudil, aby byli pozorní a všímali si, pokud někdo někoho pro víru utiskuje, což se bohužel děje i v Evropě.
Stejně jako předtím v Karolinu se během průvodu modlili zástupci křesťanů i Židů. Působivá byla modlitba rabína před Staronovou synagogou, která poutala i zájem lidí procházejících okolo. V Karolinu zmínili generální sekretář ČBK Roman Czudek a bývalý sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš konkrétní příklady lidí trpících pro víru – například konvertitů ke křesťanství v Nepálu či Afghánistánu. Tam působil Aasif, který se stal křesťanem při svém pobytu v zahraničí a vrátil se domů jako tajný misionář. Když to zjistil jeho otec, s pomocí dalších ho utopil.
Tajemník Federace židovských obcí Michael Pelíšek připomněl fotbalové utkání ze 7. listopadu v nizozemském Amsterodamu, kdy podle jeho slov byli fanoušci izraelského klubu Maccabi Tel Aviv pronásledováni tak, že to lze označit za pogrom. „Násilí cílené na Židy, organizovanost a následné ospravedlňování z historie velmi dobře známe. Mějme prosím na paměti, že podobné pogromy v minulosti způsobily další a horší. Chceme si to opravdu zopakovat?“ otázal se.
Na konferenci Náboženská svoboda v digitálním věku debatovali i hosté ze zahraničí jako Elizabeth Francisová, britská právnička z Mezinárodní aliance na obranu svobody. Jedná se o organizaci, která mj. upozorňuje na porušování náboženské svobody a zastupuje osoby pronásledované pro víru.
„V Evropě se mnozí domnívají, že náboženská svoboda je chráněna, protože zde lidi nečeká za rouhání trest smrti jako v Pákistánu, nelynčujeme ty, kdo změní svou víru jako v Súdánu, džihádisté neničí celé křesťanské vesnice jako v Nigérii nebo Mosambiku,“ uvedla Elizabeth Francisová a pokračovala: „Přibývá ale příběhů, které ukazují, že i nám blízké země omezují náboženské vyznání a svobodu slova, veřejné i soukromé projevy víry.“ Svá tvrzení poté doložila příklady omezování náboženské svobody ve Skotsku, Itálii, Švýcarsku a jinde.
Na konferenci vystoupil také Charles Burton, diplomat na kanadském velvyslanectví v Číně, který vypracovává zprávy o zahraničních vztazích Číny a spolupracuje s českým projektem Sinopsis na publikacích o čínské politice. „Kvůli novým technologiím už není možné soukromě praktikovat svou náboženskou víru. Komunistická strana nechala po celé Číně instalovat rozsáhlou síť kamer pro rozpoznávání obličejů. Slouží ke sledování pohybu věřících a identifikaci osob, které navštěvují náboženská místa,“ shrnul. Dále vysvětlil, že režim monitoruje digitální komunikaci věřících i v rámci rodiny nebo se souvěrci mimo Čínu. „Využívá umělou inteligenci, aby analyzoval údaje o náboženském přesvědčení a praktikování víry, o aktivitě věřících na sociálních sítích a o tom, kam cestovali. Pak některé zatýká. Čínské úřady rovněž sledují skupiny věřících, o nichž se domnívají, že by mohly být v opozici vůči vládě,“ doplnil Burton.
Jedním z řečníků, jehož přednáška se setkala s velkým zájmem, byl odborník na informační technologie Josef Holý, který se ve svém příspěvku zabýval fenoménem a stupnicí nenávistného projevu (hate speech) na sociálních sítích a umělou inteligencí. Tento spoluautor podcastu Kanárci v síti, jenž se věnuje světu dezinformací a digitální propagandě, upozornil na nebezpečí manipulace nových technologií nejen v oblasti náboženství. Podle Holého by měly sociální sítě převzít zodpovědnost a zastavit nenávistná vyjádření, která mohou v důsledku vést až ke genocidě, jak se ukázalo v případě muslimských Rohingů v roce 2017. Vládní vojenské složky tehdy podporovaly nenávistnou kampaň (zejména na Facebooku) za účelem vyvolat zabíjení mezi etniky.