12. 5. 2026
|Na Bílé Hoře v Praze i v dalších krajských městech se 8. května potkali katolíci a protestanti, aby si připomněli vzájemné smíření a oslavili, co už se společně podařilo.
Bílá Hora je symbolickým místem. V roce 1620 se zde při známé bitvě katolíci a protestanti zabíjeli. V roce 2020, tedy 400 let poté, si tam podali ruce na odpuštění a smíření. Kvůli covidovým opatřením to proběhlo velmi komorně, o rok později už přišlo 60 katolických kněží a 60 protestantských pastorů, kazatelů a starších. Jménem svých církví poprosili o odpuštění za křivdy minulosti i současnosti, vzájemně si odpustili a společně se modlili za požehnání pro celou zemi.
„Naše společenství katolíků a nekatolíků, které se v té době už déle než rok scházelo ke společným modlitbám za smíření, tehdy uspořádalo 24 hodin chval a modliteb. Ty předcházely zmíněnému aktu smíření,“ popisuje pro KT Martin Kunesch, který spolu s dalšími organizoval i letošní setkání. K mohyle na Bílé Hoře se jezdí každý týden pravidelně modlit už šest let, Oslava smíření je pro něj ale speciální každoroční akcí. „V průběhu let jsme k tomu pozvali nejdříve Moravu a Slezsko a poslední tři roky všechna krajská města,“ doplňuje.
Letošní oslava odstartovala už 7. května večer u mohyly a pokračovala modlitební štafetou po celou noc. Hlavní program začal 8. května v deset hodin u nedaleké obory Hvězda už s pódiem a ozvučením.
Dokončení ze str. 1
„Počasí stále hrozilo deštěm, ale nakonec během celého programu nepadla ani kapka. Na pódiu vystoupily čtyři skupiny: domácí společenství z Bílé Hory, kapela Mirka Grunsberga, chválové společenství Vlny z pražského Spořilova a známá worshipová kapela Timothy ze Slovenska, která Oslavu smíření už tradičně podporuje,“ jmenuje Kunesch, který celou akci označil za „krásný den modliteb, zpěvu i tance plný přátelských setkání napříč denominacemi“.
Přestože na prodloužený víkend mnoho Pražanů opustilo město, na akci dorazilo na dvě stě lidí a zastavovali se kolemjdoucí. „Jeden ze silných okamžiků přišel ve chvíli, kdy Timothy zpívali: ‚oblej ma ranným slnkom, oblej ma lúčamy‘ (paprsky – pozn. red.) a roztrhly se mraky a poslední dvě hodiny jsme měli krásné modré nebe, jako každý rok na konci oslavy,“ zmiňuje Martin Kunesch.
Smíření slavili i v ostravských Komenského sadech. „Modlitbu vedlo společenství Dům modlitby Ostrava. Chtěli jsme najít v sadech mírně vyvýšené místo jako symbolický odkaz na Bílou horu a nakonec jsme zvolili kótu 215,“ popisuje organizátor Ondřej Rozkopal. „Prosili jsme Boha o šíření vzájemné úcty, kdy na druhém vnímáme jeho dobro. Věříme, že smíření začíná v rodinách a malých společenstvích a postupně se může šířit dál – mezi církve i do společnosti,“ dodává.