„Znali jsme se desítky let. Vždy jsem si vážil jeho pravdivosti a velkého nasazení v umělecké tvorbě. Věděl, že svá obdarování přijal od Boha, a přes mnohá uznání a řadu ocenění zůstával skromným a pokorným člověkem,“ uvedl biskup Vojtěch Cikrle, který byl v sobotu hlavním celebrantem zádušní mše svaté za zemřelého v ostrovačickém kostele. Přestože Zdeněk Pololáník zemřel, jeho hudba bude žít dál ve stovkách kompozic k filmové, televizní, scénické i duchovní hudbě. Za obrovský rozsah jeho díla mluví mnoha ocenění.

Při rozhovoru, který mistr poskytl Katolickému týdeníku u příležitosti svých 85. narozenin v říjnu 2020, přiznal, že nejbližší mu vždy byla duchovní hudba. Mimo jiné spolupracoval na Kancionálu, z něhož věřící každý den zpívají v kostelích. Včetně jednoho ordinária je v něm více než třicet Pololáníkových skladeb. Patří mezi ně například Všichni jsme děti Boží, Svatým bratřím chvály znějí, Před tvou tváří, Aleluja, církev zpívá, Jak červánky ohlašují ráno, Kolik svatých zdobí nebe, Vyvolil si apoštoly a řada dalších. „Mnoho písní jsem také napsal určitým řádům jako hymny k jejich světcům. Biskup Hrdlička mi říkal, že až umřu, všichni ti svatí mi půjdou naproti. Kéž by!“ svěřil se tehdy umělec. Zatímco minulou sobotu se s mistrem rozloučila rodina, přátelé a farníci, široká hudební veřejnost na Zdeňka Pololáníka vzpomene při zádušní pontifikální mši svaté s biskupem Pavlem Konzbulem v brněnské katedrále 21. září v 11.00.