Sobotní dožínky v Kroměříži, při kterých úrodě požehnal biskup Antonín Basler, ale i všechny další slavnosti sklizně, které teprve budou, letos obnášejí vroucnější díky za úrodu než kdy předtím. Například podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je tato sklizeň nejhorší za 15 let, což uvedl minulý týden při zahájení agrosalonu Země živitelka. Výnos obilí je asi o šestinu menší než vloni a zeleniny se sklidilo o třetinu méně.

Vědci z Akademie věd ČR v rámci projektu Intersucho popisují, jak zasychají travní porosty, jeteloviny, kukuřice, cukrovka i ovocné stromy a kromě výrazných ztrát na výnosech jsou místy velké problémy s dostatkem krmiva pro zvířata. Deště, které přišly minulý týden a na mnoha místech byly přívalové, pomohly jen částečně. Pro doplnění vláhy by byl potřebný déšť několik týdnů v kuse, uvádějí vědci.

Sucho dopadá také na církevní lesy. „Nedávno jsme díky ministerstvu zemědělství absolvovali průzkumné lety a mohli shora pozorovat stav lesů ve Středočeském kraji. Dopad sucha je tam hodně ošklivý,“ popisuje pro KT Milan Mochán, ředitel AP lesnické, společnosti, která pečuje o lesy pražského arcibiskupství. Projevuje se podle něj nejen letošní sucho, ale i srážkově podprůměrné poslední roky. „Dobře na tom nejsou selské lesy ve středním Povltaví a plošně umírají porosty borovic. Odhadujeme, že uschne přes milion kubíků borovic,“ doplňuje špatné zprávy Mochán.

Sucho v lesích pozná i laik – duby už v srpnu ztrácejí listí, jak to bývá obvyklé až na podzim, bučiny se barví rovnou do hněda a ne do obvyklé žluté. Lesníci i ostatní zemědělci tak intenzivně řeší, jak se změně klimatu přizpůsobit. „Je to nejdůležitější úkol všech, kdo myslí na budoucnost,“ potvrzuje Mochán. Opatření vyhodnocují v každém polesí zvlášť – jiné plány mají pro doubravy, jiné pro horské smrčiny. „Lesy je třeba proměňovat a připravovat dlouhodobě. Nejúčinnější je změna skladby dřevin a struktury porostů, aby byly odolnější,“ připojuje.

Výsadbu nových stromů přesunuli až na podzim, kdy je více vláhy, a opustili tzv. pasečné hospodářství – kdy se nejprve vykácel celý les a pak zasadil nový. Nyní kácejí jen část stromů a rovnou sázejí nové či využívají přirozenou obnovu lesa ze semínek tak, aby zůstal potřebný stín a půda se tolik nevysušovala. Z akutních opatření zmiňuje úpravu příkopů u cest, aby voda po deštích odtékala co nejméně, a vytváření retenčních tůní, které vodu nejen zadrží, ale jsou důležité i pro čolky a obojživelníky. „A potřebná je i rozumná myslivost, aby byly stavy zvěře únosné. Přemnožená zvěř neúměrně ničí mladé stromky,“ dodává Milan Mochán.

Modlitba za stvoření

Církev po sklizni a také kolem svátku sv. Františka slaví Dobu stvoření. Ta začíná Světovým dnem modliteb za stvoření 1. září a trvá do 4. října. Papež právě vodu zvolil jako její letošní téma. „Bože všeho života, slíbil jsi, že kamkoli poteče řeka vytékající z Tvého chrámu, vše bude žít. Vzbuď v nás povolání pečovat o vody, chránit povodí, hájit práva vod a ctít důstojnost těch, kdo žízní. Ať se Tvé slovo stane v nás pramenem, z nějž vyprýští uzdravení pro všechny národy,“ zní část navrhované modlitby. Podrobnosti jsou na webu zitlaudatosi.cz a poselství papeže je na str. 16.