12. 5. 2026
|Občas potkáváme lidi, kteří sice nevěří, ale upřímně je zajímá, čemu a proč vlastně věříme. Rozhovor s nimi může obohatit obě strany. My se zbavíme předsudků vůči nim, oni naopak můžou naši zkušenost víry konfrontovat se svými nejhlubšími životními otázkami.
Německý kněz a teolog Jan Loffeld ve své známé knize „Když Bůh nikomu nechybí“ (Portál 2025) konstatuje, že postupné vyhasínání víry v Boha je (alespoň v evropském prostředí) přirozeným důsledkem společenského vývoje. Nejde tedy o to, že bychom my křesťané selhali ve svém zvěstování víry (i když jistě ne vždy jednáme bezchybně). Spíše je třeba „vzít vážně důstojnost člověka a jeho svobodu. Bůh nezamýšlel stvořit loutky. Můj podnět do této diskuse je úvaha, že milující Bůh miluje stejně věřící i nevěřící, všem dává svobodu se na něho s vírou obracet, či s ním v životě nepočítat. A tedy i…
Zbývá vám ještě 86 % článku!