5. 5. 2026
|V Janově evangeliu pronáší Ježíš při poslední večeři dlouhou řeč, kterou později biblisté nazvou řečí na rozloučenou (Jan 13-17). Čtenář je tím postaven před Ježíšova téměř poslední slova, která na této zemi zazněla, jako by chtěl svým blízkým ještě zanechat odkaz, shrnutí toho, co se snažil sdělit v celém svém učení.
Úryvek evangelia šesté neděle velikonoční je vzat právě odtud. Avšak o chviličku dříve jim Ježíš řekl, co se četlo minulou neděli: „Já jsem ta cesta, pravda a život, nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne. (...) Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně?“ (Jan 14,6.9-10). To nejdůležitější, co jim Ježíš předává, tedy není soubor vznešených myšlenek, ideologie nebo životní postoj, ale on sám. Má-li někdo přijít k Otci, nepotřebuje k tomu ani tak nauku, jako Ježíše. Někdo, kdo stojí za konkrétním člověkem A vzápětí jim sdělí, že se s…
Zbývá vám ještě 85 % článku!