Na čtyřicet obrazů ilustruje dva názorové póly, mezi nimiž bylo tehdejší malířství rozkročeno. „Existoval de facto dvojí Řím – naturalistického a klasického malířství. Vedle náboženských obrazů, které ztělesňují ideální krásu, se objevovaly obrazy falešných hráčů, nevěstinců nebo slumů,“ vysvětluje kurátor výstavy Zdeněk Kazlepka. I naturalistické malířství Ideál krásy malíři nejvíce uplatňovali na obrazech světců a biblických příběhů. K vidění je zde mj. Svatý Šebestián od…