Ticho tady nepanuje. Na dřevěných lavicích i plastových židlích čekají další desítky pacientů a pacientek, kteří se tísní v malém prostoru. Běžný šum lékařské pohotovosti, kde se provádí triáž pacientů, občas prořízne zvuk vzdálené střelby. Ta rozechvívá nervové soustavy všech přítomných. Bolest každého z nich má jiný původ. Oči malého popáleného dítěte zejí do prázdna. Jiná žena si ochranitelsky svírá břicho, pod srdcem nosí ještě nenarozené dítě a třese se. Další muž se opírá o zeď, jedna z jeho nohavic je vyhrnutá až nad koleno. Na lýtku má připevněnou externí fixaci, rána je stále…