Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Říjen 2025
Září 2025
Srpen 2025
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Neztratit živý zájem o svou službu

Obsah:

Úvod Téma

Neztratit živý zájem o svou službu

7. 10. 2025

Tisk

Na to, jaké výzvy dnes před katechety stojí, jaké by měli mít kompetence a co se mu osvědčilo při výuce náboženství, jsme se zeptali šéfredaktora katolického časopisu pro děti Duha, autora a překladatele textů z náboženské pedagogiky P. TOMÁŠE CYRILA HAVLA.

image:Image Neztratit živý zájem o svou službu
Z úvodní hodiny náboženství v jedné ze základních škol v Brně-Líšni. Děti při ní psaly a malovaly na balonky, za co jsou Bohu vděčné. Snímek Renata Lorencová

Jaké kompetence by měl katecheta dnes mít? Zřejmě už nestačí, aby byl hodný, zbožný a měl rád děti.

To nestačilo nikdy. Rozhodně by měl mít své poznání víry a života z ní. Sám by měl mít chuť růst a objevovat. Být na cestě. Ne ustrnulý ve formách zbožnosti a katechismových poučkách. Měl by se zajímat, čím děti žijí a jaká jsou jejich témata. Dnes to hodně souvisí i s digitálními technologiemi. To je velká výzva pro nás, kteří jsme v tomto prostředí nevyrůstali. A pak by měl mít vztah k těm, s nimiž se setkává. Tady bych možná rád připomněl, že katecheze jako taková není jen tématem spojeným s dětmi a mladými lidmi. Týká se především dospělých. Rodiče jsou první zodpovědní za výchovu svých dětí, a tedy i za výchovu k víře. Zde máme obecně hodně rezerv.

S jakými problémy se dnes při výuce náboženství katecheti nejvíc potýkají?

To by měli říct hlavně oni sami. Slyším od nich, že je to předně velká existenční nejistota. Není to žádný job snů. Církev sice bez katechetické práce postupně ustrne, ale zároveň si málo cení ty, kdo ji chtějí dělat. Začíná to finančním ohodnocením. Neníli diecéze schopna dostatečně finančně zajistit práci katechetů, měla by to být farnost, kdo se toho ujme. Vím, že dobrý katecheta, tedy spíše dobrá katechetka, pracující na plný úvazek, která má ve své službě srdce, je požehnáním pro farnost, a to daleko za rámec kostelních zdí. Mívá často bezprostřední kontakt se školami, ale i s domovy seniorů. Nám kněžím se tato práce často nechce dělat nebo víme, že k ní nejsme úplně disponováni. Druhou věcí není problém, který by si katecheti uvědomovali, ale který z jistého odstupu vidím. Mám na mysli jejich vzdělání. Katecheze dnes zkrátka není jen jakousi formou přednášky, jak ji často praktikují kněží, protože nemají dostatek didaktických kompetencí a těží ze své autority, ani zábavným hraním, abychom spolu ten čas nějak přečkali, protože jinak nevíme, jak učit, abychom něco naučili. Vzdělání je tedy podle mě dalším problémem.

A pak je tu ještě výzva: mladá generace je ovlivněna sociálními sítěmi a nástupem umělé inteligence. Jaký nárok to klade na katechety?

Je to především chuť vzdělávat se. Neztratit živý zájem o svou službu. A pak je to dovednost zvládnout dobře potenciál umělé inteligence. Nemůžeme přece skončit tak, že si od ní necháme vygenerovat hodinu a pak ji půjdeme aplikovat. Musíme zůstat v tomto procesu aktivními. Umělé inteligence se lze doptávat, ale my sami musíme mít dovednost v daném čase a prostoru děti učit. Vnímat jejich aktuální potřeby a zájmy – a tedy i trochu improvizovat. To však může jen ten, kdo je připraven. Kdo sám ví.

Co se vám při výuce náboženství osvědčilo?

Nakonec máte jen sebe a to, co víte, čím jste. Výuka není aplikací metod, ty jsou jen dobrým nebo méně dobrým nástrojem. Základní je vztah, zájem o děti. Aktuálně neučím, ale dříve jsem se hodně inspiroval v metodických materiálech Evy Muroňové – ty pro druhý stupeň budou ještě dlouho nepřekonané. Pak mi pomáhají dovednosti získané díky pedagogice německého pedagoga Franze Ketta, zvláště zcitlivění pro vztahy a práce s biblickými příběhy. Dobrou pomocí jsou i témata časopisu Duha a různá videa, která si člověk musí dohledávat. Bohužel nemáme žádný kurátorsky spravovaný web s touto inspirací.

Jak důležitá je spolupráce katechetů s rodiči?

Je zásadní. Kde se daří, má šanci vyrůst a přinést užitek, co katecheta zasadí. Rodina, kde se křesťanství také žije, teprve dává celé katechezi dětí smysl. Takových případů je ovšem málo. To je ideál. Musíme hledat cesty k jeho dosažení a zároveň nebrat úkorně, když se nám to nepodaří. To podstatné v katechezi se děje vždy tady a teď. V konkrétním čase a prostoru, když jsou spolu lidé, kteří chtějí společně růst ve svém lidství i křesťanské víře.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou