Nosím krásné jméno – Anička. Rozhodli jsme se s manželem oslavit svátek sv. Anny v Domašově u Libavé, kde bývá sloužena mše svatá v kostele svatého Martina jen třikrát v roce. Navíc, v tento den jsme také měli krásné 51. výročí naší svatby. Přivítal nás velký chrám. Z venku vypadal opuštěně, když však přišla mladá, krásná, usměvavá paní s klíči, otevřela dveře a uvnitř rozsvítila, zůstali jsme překvapení. Naskytl se nám pohled na vkusně opravený chrám Boží a krásný oltář. Mši svatou sloužil pan děkan ze Šternberka. Můj pěkný prožitek z této neobyčejné bohoslužby vlastně začal v momentu, kdy…